Převod středočeských nemocnic na akciové společnosti, k němuž došlo v loňském roce, provázaly velmi dramatické okolnosti. Ministerstvo zdravotnictví i krajští zastupitelé z řad sociální demokracie mnohdy velmi nevybíravě kritizovali novou koncepci středočeského zdravotnictví, aniž by sami přišli s efektivními návrhy. Přestože čas dal za pravdu středočeskému hejtmanovi Petru Bendlovi (ODS), jenž v této koncepci vidí jedinou možnou cestu z patové situace ve středočeském zdravotnictví, nad dalším osudem středočeských nemocnic visí velký otazník.
Přijde další kolaps?
Obrovskou hrozbou je pro krajská zdravotnická zařízení zákon o neziskových organizacích. Jestliže nedojde k žádné legislativní změně, přejdou 29. listopadu 2006 všechny krajské nemocnice na neziskové organizace v podobě, která je naprosto nefunkční. To přinese nemalé problémy, neboť zákon neřeší ani základní podmínky pro jejich provoz. „Nově vzniklá nezisková zařízení nebudou mít například oprávněnost poskytovat zdravotní péči. Důsledky takového nedostatku si v současné chvíli nedokážu ani představit,“ obává se účinnosti zákona náměstek středočeského hejtmana pro oblast zdravotnictví Josef Kantůrek (ODS). Přesto doufá, že nedojde k nejhoršímu: „Stále je naděje, že Ústavní soud stihne projednat stížnost, kterou podala skupina senátorů, anebo že se vládě podaří prosadit legislativní změny, jež odvrátí blížící se katastrofu.“ Zastupitelstvo Středočeského kraje dalo v této souvislosti také ústavní stížnost proti tomuto zákonu.
Dobré hospodaření
Přitom hospodaření středočeských nemocnic se po převodu na akciové společnosti výrazně zlepšilo. V roce 2005 sice došlo k mírnému prohloubení ztráty, které bylo způsobeno převodem, ale nyní jsou již hospodářské výsledky velmi příznivé. Za první pololetí letošního roku vykázalo pět velkých středočeských nemocnic, které fungují jako akciové společnosti - nemocnice v Příbrami, Kolíně, Kladně, Mladé Boleslavi a Benešově - zisk přes 120 milionů korun. „I když bývají v prvním pololetí výsledky hospodaření lepší než ve druhém, celkově se dá říci, že se krajským nemocnicím v současné době daří. Došlo k rozšíření zdravotní péče, postupně je obnovováno přístrojové vybavení, řada oddělení prošla rekonstrukcí a modernizací. V Příbrami bylo letos v červenci navíc otevřeno i nové pracoviště magnetické rezonance, které zde již dlouho chybělo,“ komentuje úspěšný vývoj radní Josef Kantůrek.
V Berouně k lepšímu
Nová koncepce středočeského zdravotnictví počítala již od počátku s tím, že silně ztrátová berounská nemocnice bude nabídnuta k prodeji či pronájmu. Z důvodu narychlo schválené novely zákona o ochraně veřejného zdraví nedošlo k její privatizaci, což byla podle odborníků velká škoda. Místo toho byla nemocnice v Berouně převedena pod Oblastní nemocnici Kladno, a. s., ale její problémy s hospodařením se tím nevyřešily. Situace dokonce zašla tak daleko, že nemocnice čelila koncem loňského roku trestnímu oznámení kvůli nezaplacení zdravotního a sociálního pojištění za své zaměstnance. Středočeský kraj proto v letošním roce do nemocnice vložil 40 milionů korun, aby mohla alespoň částečně pokrýt dluhy. Nyní se závazky nemocnice pohybují kolem 40 milionů korun, ale tato částka se každý měsíc zvyšuje o další 1,5 milionu korun.
„Věřím, že prodej nebo pronájem berounské nemocnice, jež je dnes součástí akciové společnosti Oblastní nemocnice Kladno, konečně vyřeší její problémy s hospodařením,“ říká radní Josef Kantůrek a pokračuje: „Nemocnice, která má tři lůžková oddělení, lůžka akutní péče i poměrně velký počet lůžek následné péče, má na území kraje své nezastupitelné místo, proto se snažíme co nejvíce zefektivnit její provoz.“ Současně striktně odmítá tvrzení bývalého ministra Davida Ratha i některých zastupitelů z řad ČSSD, že kraj tímto výběrovým řízením napomáhá k likvidaci nemocnice. „Naší prioritní podmínkou je zachování poskytování zdravotní péče minimálně v takovém rozsahu, v jakém to umožní pojišťovny. Tento aspekt ale nejsme schopni ovlivnit ani u krajského zařízení,“ dodává radní.
Výsledek výběrového řízení by měl být znám nejpozději 31. října 2006. Ale ani po tomto datu nemusí být úplně jasné, jaká budoucnost vlastně berounskou nemocnici čeká.
Rámcové smlouvy všech nemocnic v republice se zdravotními pojišťovnami byly ukončeny letos k 30. červnu. Přestože kraje od konce loňského roku opakovaně ministerstvo žádaly o výběrová řízení a následné uzavření nových smluv, k žádným jednáním nedošlo. V létě byly vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR prodlouženy stávající rámcové smlouvy většinou do konce roku 2006. Otázkou ale zůstává, zda takové prodloužení bylo v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, či nikoliv. Problematika smluvních vztahů mezi nemocnicemi a pojišťovnami tak čeká na nového ministra zdravotnictví, jenž by měl v nejbližších měsících podat návrh jejího řešení.
Závažné změny, jež se negativně promítají do hospodaření nemocnic, proběhly také v oblasti úhrady léčiv. Podle nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví musí být i nákladná léčiva, například léky pro onkologicky nemocné pacienty, poskytována v rámci plateb jednotlivých zdravotnických zařízení, nikoliv nad rámec paušálu. Pro nemocnice to znamená obrovskou finanční zátěž, protože náklady za tyto léky se za půl rok vyšplhají k několika milionům korun. Vyhláška navíc povoluje předepisování určitých speciálních léků pouze vybraným zařízením, jimiž jsou většinou fakultní nemocnice. To však znamená nemalé komplikace pro pacienty. Nyní probíhají jednání s pojišťovnami o navýšení paušálních plateb právě o částku vynaloženou na účelnou léčbu onkologicky a podobně nemocných pacientů.
Právo