„Pro zabezpečení nepřetržitého provozu 55 výjezdových stanovišť je zapotřebí 270 lékařů. Bylo by ideální mít jen stálé pracovníky, ale to je pouze teoretická představa,“ připustil ředitel Středočeské záchranné služby Robert Zelenák.
Podle něj tento stav sice neohrožuje pacienty, ale působí problémy samotným lékařům. „Jde hlavně o zajištění služeb. Externí lékaři zejména nyní přes léto nebo přes různé svátky řeknou, že nemohou sloužit, a odnášejí to stálí zaměstnanci,“ vysvětlil Zelenák.
Podle něj by bylo ideální složit posádky ze stálých pracovníků, aby se pravidelně střídaly v turnusech. Tím by měli zaměstnanci pravidelně služby a pravidelně volno. Při zapojení externistů jsou ale služby různě dlouhé, i dvanáctihodinové, lidé se střídají nepravidelně. „Musíme to všelijak kombinovat, což je pro lidi nepříjemné,“ dodal ředitel záchranky.
A samotní lékaři to potvrzují. „Je to jako u pohotovostí. Praktici nechtějí moc sloužit a my pak nemáme skoro volno,“ řekl lékař mladoboleslavské záchranky, který nechtěl zveřejnit své jméno.
Navíc existují místa, kam není záchranka schopná maximálně během 15 minut, jak je vyhláškou stanoveno, dorazit a zasáhnout. Záchranná služba a oblastní nemocnice jsou základním pilířem středočeského zdravotnického systému řízeného krajem.
Kromě stávajících stanovišť potřebuje vybudovat ještě další, aby byla splněna zmíněná podmínka maximální doby dojezdu k pacientovi. S tím jsou problémy například na Příbramsku, takže se jedná o stanoviště v Krásné Hoře.
„Každý obyvatel, i na vzdálené samotě, má být zahrnut do tohoto kritéria. Je to ovšem spíše otázka dostatku peněz na provoz všech potřebných stanovišť,“ uzavřel Zelenák.
Radek Plavecký, Právo