Vyrovnat se se stresem je těžké. Stáváme se mistry ve stupňování stresových účinků prostřednictvím takových motivací, jako jsou ambice, perfekcionismus a oddanost k práci. Každý by se měl řídit základní myšlenkou: „Lehčí je nemocem předcházet, než je léčit.“
Na vzniku stresu se mohou podílet:
* osobnost, chování a životní styl – agrese, narušený spánek, nedokončená práce apod. mohou způsobit stres,
* výživa – nezdravý způsob stravování může zvýšit fyzické napětí,
* změna – spjatost s přísnými hodnotami, strach z neznámého mohou vytvořit nepřiměřený stres,
* nuda – nedostatek stimulů, nezaměstnanost, odchod do důchodu mohou způsobit depresi, apatii, stres,
* žal – úmrtí nebo ztráta partnera odloučením či rozvodem mohou mít dlouhotrvající a hluboký účinek,
* úzkost a strach – negativní emoce mohou zesílit stres a psychický stres může ovlivnit fyzické zdraví.
Výše vyjmenované faktory se stávají škodlivými až tehdy, když ztrácíme kontrolu nad svými reakcemi na stres.
Projevy stresu
Projevy stresu můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Mezi somatické projevy patří rozšíření zornic a zlepšení zrakového vnímání. Nadměrné pocení se, kterým se reguluje zvýšení tělesné teploty zapříčiněné zrychleným metabolismem. Zrychluje se činnost srdce, pulz, stoupá tlak krve. Zrychluje se a prohlubuje dýchání – vzniká hyperventilace. Klesá vylučování moči, objevuje se pocit sucha v ústech. Zpomaluje se střevní peristaltika – výsledkem může být zácpa a plynatost. Zvyšuje se mentální bdělost, napětí svalů a hladina cukru v krvi.
Mezi psychické projevy patří úzkost, hněv, verbální a motorické projevy – bývají prvními znaky stresu. Patří k nim pláč, nadměrná výřečnost, smích, křik, fyzické napadení apod.
Zátěžové situace v práci sestry
Povolání sestry klade vysoké nároky na její osobnost. Každodenní kontakt s lidským utrpením vyžaduje velkou psychickou odolnost a vyrovnanost, a právě psychická zátěž, respektive emocionální stres, narušuje její vztah s okolím a často se stává jednou z hlavních příčin vážných onemocnění. Mnohé konflikty, se kterými se setkáváme v každodenním životě, jsou zbytečné. V práci sestry dochází poměrně často k interpersonálním konfliktům. Tyto konflikty mohou probíhat ve vertikální rovině, tedy nadřízený versus podřízený, nebo v horizontální rovině, což znamená konflikt mezi kolegy.
Podle způsobu řešení se dělí konflikty na konstruktivní, které vedou ke zlepšení výkonu, a destruktivní, které snižují výkonnost, působí jako stres.
Zdrojem konfliktů v ošetřovatelské praxi jsou nejčastěji nedostatky v organizaci práce, povrchní vztah k práci nebo nízká disciplína na pracovišti – pozdní příchod do práce, poskytování neadekvátní ošetřovatelské péče, vyhýbání se práci.
Prostředky k udržení zdraví
Často se snažíme hledat nové, účinnější prostředky k udržení svého zdraví a zvyšování odolnosti proti zátěži, přičemž nejednou zapomínáme na zdravou životosprávu. A přitom mezi nejdůležitější prostředky upevňující naše duševní zdraví patří zdravý spánek, který je jednou z nejzákladnějších biologických potřeb člověka. Dochází při něm k regeneraci tělesných a duševních sil. Přiměřená délka spánku souvisí s individualitou osobnosti, dospělý člověk by měl spát 6 až 8 hodin. Dostatečný spánek umožňuje regeneraci sil.
Při odpočinku je třeba mít na paměti, že:
* odpočinek musí provázet celkové duševní uspokojení,
* kvalitu odpočinku prohlubuje změna prostředí,
* aktivní odpočinek je pro zotavení účinnější než nečinnost,
* přes den bychom měli odpočívat zejména v hodinách bezprostředně po obědě a před večerním spánkem,
* jeden den v týdnu by měl být vyhrazen na odpočinek,
* odpočinek po celoroční práci (dovolenou) bychom měli absolvovat ve větších časových úsecích,
* nejlepším prostředím na zotavení je příroda.
Aktivní fyzický pohyb a sport můžeme považovat za formu aktivního odpočinku. Pomáhá kompenzovat zejména duševní námahu, kontrolovat tělesnou hmotnost, udržovat tělesnou a duševní kondici. V nedostatku pohybu vidí odborníci hlavní faktor vedoucí ke vzniku civilizačních nemocí. Správné dýchání poskytuje člověku dostatečný přívod kyslíku. Tím, že regulujeme vlastní dýchání, působíme na organismus a psychiku. Ovládání a regulace dechu se tak stává účinným prostředkem při zvládání stresu a zátěže. Zdravá výživa: Ačkoli přijímání potravy patří k základním biologickým potřebám, je nutné mít na paměti Sokratův výrok: „Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.“ Psychologové se často setkávají s tím, že mnoho lidí se vyrovnává se zátěžovými situacemi prostřednictvím přejídání se. Při přijímání potravy je důležité nejen množství, ale i správná skladba stravy.
Správná dávka práce, rozčilení, zatížení, zodpovědnosti a změn podněcují náš neurohormonální systém, který zvyšuje hranici únavy, stupňuje výkon a dovoluje nám intenzivněji si užívat život. Přílišným stresem přetěžujeme přizpůsobivost našeho organismu, což se navenek projevuje tím, že jsme podráždění, unavení, náchylní k psychosomatickým onemocněním.
O autorovi: PaedDr. Dáša Šusterová, Stredná zdravotnícka škola, Kukučínova 40, Košice (dasa133@zoznam.sk)