„Nebo mohu sestavit rozpis podle svého nejlepšího svědomí a přesvědčení, aniž bych přihlížela k představám kolegyň o rozložení pracovních směn? Další problém je s dovolenou. Musím k dovolené dát volnou sobotu s nedělí, i když je to v rozporu s potřebami provozu na oddělení?“ ptá se čtenářka.
Na dotaz odpovídá JUDr. Pavel Zajíc
Zákoník práce výslovně stanovuje, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a ten také určuje začátek a konec směn. Povinností zaměstnance dle zákoníku práce je odpracovat pracovní dobu tak, jak byla zaměstnavatelem ve smyslu zákoníku práce rozvržena. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.
Současně zákoník práce stanovuje případy, kdy je zaměstnavatel při zařazování zaměstnanců do směn (tj. při rozpisu služeb) povinen přihlížet k potřebám některých skupin zaměstnanců. Požádá-li o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby zaměstnankyně těhotná, zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, jež se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), je zaměstnavatel povinen vyhovět takové žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Ochrana těhotných a pečujících
Ze zákona neexistuje žádná povinnost zaměstnavatele vyhotovovat harmonogram směn podle přání a požadavků jednotlivých zaměstnanců, nejedná-li se o výše popsané případy. Zpravidla je na konkrétním vedoucím pracovníkovi, do jaké míry se mu podaří zohlednit v rozvrhu směn oprávněné potřeby jednotlivých zaměstnanců daného oddělení. Je tedy naprosto v pořádku, pokud sestavujete rozpis služeb dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Ze zákona nejste nijak povinna respektovat požadavky sester, vyjma již uvedených případů (když se jedná o zaměstnankyni či zaměstnance pečující o dítě mladší 15 let, těhotnou nebo zaměstnance, který převážně sám a dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV).
Jedná-li se o některý z těchto případů, jste povinna vyhovět, jestliže zaměstnankyně či zaměstnanec požádají o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu pracovní doby, pokud tomu nebrání provozní důvody na straně zaměstnavatele. V ostatních případech je tedy zcela na Vás, do jaké míry vyhovíte požadavkům sester. Vámi stanovený rozpis jsou sestry povinny respektovat.
Dovolená v režii zaměstnavatele
Výše uvedené se týká rovněž čerpání dovolené, neboť platí, že dobu jejího čerpání určuje zaměstnavatel, který při tom přihlíží ke svým provozním důvodům a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část dovolené činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Je tedy na Vás, jak sestrám určíte dovolenou, nejste při tom povinna automaticky vyhovět jejich požadavkům a umožnit jim čerpání dovolené i o víkendu bezprostředně navazujícím na předchozí pracovní dny, kdy byla čerpána dovolená.
Z praktického i lidského hlediska je samozřejmě vhodné při rozpisu služeb zohlednit oprávněné zájmy sester a zároveň přihlížet k provozním potřebám na oddělení.