„Nepřineslo by to očekávaný efekt,“ tvrdí Marek Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví.
Každý, kdo dnes bere přibližně 86 000 Kč hrubého měsíčně už zdravotní ani sociální pojištění z další částky nad tento příjem neplatí a neplatí ho za něj ani zaměstnavatel. Nejde přitom o málo lidí. Podle některých údajů jich má být až 50 000.
Janota předpokládal miliardový efekt
Když se o balíčku před zasedáním vlády jednalo mezi ministerstvy, náměstek ministra financí Eduard Janota Právu řekl, že pokud by byl tento strop pro zaměstnance zrušen, zvýšily by se příjmy zdravotního pojištění za letošní rok asi o miliardu korun. Na důchody by se podle něj vybralo až o 1,5 miliardy korun více.
Šnajdr: malý přínos, drahá administrativa
Šnajdr ale tvrdí, že pokud by se „odstropovalo“ na straně zaměstnanců, nebyl by celkový přínos příliš velký. Zdravotnictví by to přineslo asi 620 miliónů Kč. A to je prý první důvod proti rušení stropu.
„U firem, které působí v oblasti informačních technologií, a těch je v ČR hodně a průměrné platy v nich jsou vysoké, by to mohlo znamenat tlak na odchod těchto firem do jiných zemí,“ řekl Šnajdr.
Druhý důvod byl podle něj administrativní. „Samy zdravotní pojišťovny tvrdily, že změna principu by pro ně znamenala poměrně drahou a složitou administrativu nutnou pro změnu nastavení výpočtu a výběru pojistného,“ dodal Šnajdr. Odmítl, že by se vláda lekla reakcí těch, kteří vydělávají hodně.
Zásadně proti odstropování pojištění byl také ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Václav Pergl, Hana Škodová, Právo