Institut Wyss pro biologicky inspirované inženýrství se zabývá vývojem inovativních technologií pro využití nejen v medicíně. Jeho týmy hledají inspiraci především v přírodě, v přirozených biologických procesech a inovativních řešeních, která příroda vytváří. Institut se zaměřuje na aplikovaný výzkum a transfer výsledků bádání do komerční praxe. Liberečtí studenti jedou do Bostonu na půlroční stáž, zapojí se do vývoje umělé ledviny, založené na systému takzvaných "origami organs".
Ledvina patří k nejčastěji transplantovaným orgánům. Vědci z Wyssova institutu by nepoměr mezi čekateli a dostupnými orgány chtěli snížit. Základem ledviny je matrice z nanovlákenných membrán, která se po vzoru tradiční japonské techniky poskládá do co možná nejmenšího objemu. Tu pak osadí ledvinovými buňkami. Matrice, která zprvu slouží jako "lešení" pro růst ledvinových buněk, je z biodegradabilního materiálu, po čase se tak vstřebá a zůstanou jen buňky obklopené mezibuněčnou hmotou - ledvina.
"Velmi jemná struktura skládaných nanomembrán by měla v ideálním případě prorůst ledvinovými buňkami. Pak bude origami orgán plnit stejnou funkci jako klasická ledvina - filtrovat z krevního oběhu člověka nečistoty a škodlivé látky a odvádět je jako moč," vysvětlil princip Jakub Erben, který už v minulosti spolupracoval například s vědci centra pro výzkum rakoviny v USA na vývoji umělého brzlíku. Za vývoj tkáňového nosiče, který slouží jako základ pro tvorbu organoidu brzlíku, získal loni Cenu Théophila Legranda.
Markéta Klíčová získala za svou náplast z nanovlákenného materiálu pro krytí pooperačních ran na střevech cenu v soutěži česko-polsko-německých studentských nápadů a prací. "Budeme první čeští studenti v institutu. Sice máme s Jakubem již nějaké zkušenosti, ale jsme stále na začátku. Přesto se s námi profesor Ingber baví, jako bychom byli kolegové. Je potřeba českou vědu a možná českou společnost obecně zbavit pocitu méněcennosti a najít důvěru ve své schopnosti," řekla ke své stáži Klíčová.