Ve studii se ukázalo, že nintedanib (OFEV) zpomaluje progresi onemocnění v obou diagnostických podskupinách; to potvrzuje účinnost přípravku u pacientů se širokou škálou typů IPF. Analýza má dopad na kritéria používaná k diagnostice IPF v klinické praxi i na plán budoucích klinických hodnocení.
Stanovit diagnózu IPF – devastujícího a smrtelného onemocnění – není jednoduché. Využívá se CT s vysokým rozlišením (HRCT), která detekuje přítomnost fibrózy a intersticiální pneumonie (UIP) v plicích. Za jednoznačnou známku IPF je považována přítomnost tzv. voštinové přestavby. Pro pacienty, u kterých není IPF potvrzena podle doporučení, včetně pacientů, kteří nesplňují požadavky na chirurgickou plicní biopsii, zůstává klinický průběh a účinnost léčby IPF velkou neznámou. Je proto důležité zjistit, jak se onemocnění chová v různých diagnostických podskupinách.
Do studií byli zařazeni pacienti (n = 1061) za použití klasických postupů pro stanovení diagnózy IPF a pacienti s IPF, kteří neabsolvovali plicní biopsii a neměli voštinovou přestavbu, ale měli obraz možné UIP a trakční bronchiektázie. Trakční bronchiektazie je považována za jeden z nejrelevantnějších projevů IPF. Analýza studie dokazuje podobnou progresi onemocnění a léčebný účinek v podskupině pacientů, kteří ne zcela splňují diagnostická kritéria, a v podskupině, která současná kritéria splňuje. To ovlivňuje úvahu o použití modifikovaných kritérií, která zahrnují přítomnost možné UIP a trakčních bronchiektázií (při absenci jednoznačné voštinové přestavby na snímku HRCT a chirurgické plicní biopsie), v klinické praxi i budoucích studiích.
Studie INPULSIS mění diagnostická kritéria u IPF
22. 6. 2016 18:50
Nová analýza studií INPULSIS prokázala podobnou progresi onemocnění u pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) diagnostikovaných za pomoci širších diagnostických kritérií ve srovnání se současnými doporučeními.