ČR dosáhla až o 15 procent lepších výsledků než země východní Evropy, kam ji studie zeměpisně řadí. V Česku je přes 430.000 lidí, kteří se s rakovinou léčí nebo léčili.
„U drtivé většiny nádorů jsme zásadně poskočili v dosahovaném přežití, což nás fakticky vyřadilo z východoevropských zemí. Jsme v lepším průměru Evropy, anebo na něj ztrácíme jen jednotkové body,“ řekl ČTK ředitel brněnského Institutu biostatiky a analýz Ladislav Dušek, který česká data pro celoevropskou studii kontroloval.
Data evropské studie zpracoval mezinárodní tým pod vedením profesora Riccarda Capoccacia. Podle něj dobrá zpráva je, že přežití onkologických pacientů v Evropě stouplo. Horší zpráva je, že mezi regiony stále zůstávají rozdíly.
Pětileté přežití se v průměru Evropy pohybuje od zhruba 80 procent u rakoviny prostaty či prsu až po méně než 15 procent u rakoviny plic či slinivky. Nejvíc v Evropě stouplo pětileté přežití u rakoviny prostaty, ze 73 na 82 procent, a konečníku, z 52 na 58 procent.
V Česku dosáhlo pětileté přežití rakoviny prsu 78 procent, průměr Evropy je 81,8 procenta, průměr východní Evropy 73,7 procenta. Zlepšení výsledků přinesl plošný screening, zdravotní pojišťovny hradí mamograf ženám od 45 let jednou za dva roky, u mladších žen je vyšetření prsou součástí pravidelné preventivní prohlídky u gynekologa či praktika. Podobně u mužů se lékaři zaměřují na prevenci rakoviny prostaty. Pětileté přežití tak v ČR činí 78,2 procenta, průměr Evropy je 83,4 procenta, průměr východní Evropy 72 procenta.
Od ledna začnou zdravotní pojišťovny v ČR rozesílat pozvánky na prevenci - na screening nádorů prsu je dostane 494.651 žen, na screening rakoviny děložního hrdla 585.385 žen a na screening rakoviny tlustého střeva a konečníku 1,444.153 mužů a žen. Projekt má posílit dosavadní prevenci - nyní je ročně ve screeningu nádorů prsu přes 600.000 žen, nádorů děložního hrdla přes dva miliony žen a nádorů tlustého střeva a konečníku půl milionu mužů a žen.
Přežití je podle studie měřítkem efektivity zdravotnického systému. Výsledky léčby zlepšuje využití účinných léků a lepší operační techniky, plošný screening a včasná diagnostika. Zhoršuje je zatížení populace zhoubnými nádory a životní styl v dané zemi. Například rakovina žaludku na jihu Evropy je méně agresivní než v severských zemích. Česká populace je geneticky nejvíce zatížena rakovinou tlustého střeva a konečníku.
Italský tým ocenil země, které mají národní onkologický program a v léčbě se řídí mezinárodně doporučenými postupy. Oboje se týká ČR. „ČR svými nejnovějšími výsledky upoutala evropskou veřejnost a náš informační systém pro hodnocení onkologických center byl dokonce vybrán jako model pro pilotní zapracování nových pravidel hodnocení v EU,“ shrnul Dušek.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).