Poukazuje na mezinárodní výzkumnou studii, do níž se zapojilo i 60 % švédských sester s bakalářským vzděláním. Experti ověřovali výsledky péče o pacienty do 30 dnů od jejich přijetí k hospitalizaci (výkony v rámci všeobecné chirurgie) za rozdílných podmínek, kdy v pracovních týmech bylo tu více, tu méně ošetřovatelského personálu s určitým stupněm vzdělání. Šetření se dotýkalo 9 evropských zemí. Jeho autoři dospěli k závěru, že státy by neměly při snaze snižovat výdaje na nemocnice seškrtávat za každou cenu ošetřovatelský personál a zejména by měly dbát na posílení počtu lépe vyškolených pracovních sil.
Snížení mortality
Podle studie – jak ji prezentuje Karolinska Institutet i časopis Lancet – každý desetiprocentní nárůst počtu sester s bakalářským vzděláním v pracovních týmech snižuje nemocniční mortalitu pacientů o 7 %. Určitou roli hraje i to, o kolik pacientů se jednotlivé sestry musejí starat. V průměru sestry pečovaly o 6 až 8 nemocných.
I ve Švédsku se od sester vyžaduje základní tříleté všeobecné vzdělání, ale pokud jeho absolvent nechce být „pomocnou“ sestrou či ošetřovatelem, zpravidla musí podstoupit další specializované vzdělávání. Od roku 2007 Švédsko začalo od sester vyžadovat bakalářské vzdělání jako podmínku přiznání licence. Švédská vláda vzdělávání ve zdravotnictví podporuje, jak konstatuje stockholmský institut, který se mj. zapojil do „masivních on-line kurzů“ (MOOCs), jež mají mezinárodní úroveň – vytvořily je americké univerzity, ale nyní se na nich má podílet 36 univerzit z celého světa. Od letošního podzimu lze sledovat, co tyto dobrovolné, avšak velmi prestižní kurzy sestrám nabídnou.