Komise sestavila žebříček 180 zemí, které hodnotila na základě ukazatelů jako jsou zdraví dětí, jejich vzdělávání či výživa. Tyto ukazatele dala do kontextu s emisemi skleníkových plynů či příjmovou nerovností. Česká republika mezi zkoumanými zeměmi nebyla. Slovensko a Maďarsko se umístily na 30. a 29. místě a Polsko na 33. místě žebříčku.
Ani státy, které obsadily přední místa žebříčku - Norsko, Jižní Korea a Nizozemsko, pro ochranu budoucí generace nečiní dostatek, vyplývá ze studie. Prosperující a bohaté státy totiž patří zároveň k největším producentům skleníkových plynů.
Naopak státy, které skončily na posledních místech žebříčku, tedy Středoafrická republika, Čad a Somálsko, ke klimatické změně přispívají méně, dětem ale nedokážou zaručit dostatečnou zdravotní péči nebo vzdělání.
"I přesto, že se zdraví dětí a dospívajících za posledních 20 let zlepšilo, pokrok se zastavil," uvedla expremiérka Nového Zélandu a členka komise Helen Clarková, podle níž hrozí, že se situace začne zhoršovat.
"Odhaduje se, že zhruba 250 milionům dětí mladších pěti let ze zemí s nízkým a středním příjmem hrozí, že nedosáhnou vývojového potenciálu... Více nás však znepokojuje, že všechny děti na světě čelí existenciálním hrozbám kvůli klimatické změně a komerčnímu nátlaku," varuje Clarková.
Kromě emisí skleníkových plynů dětské zdraví ohrožuje i marketing, například reklamy na nezdravé jídlo či sladké pití, které jsou spojovány s dětskou nadváhou a obezitou. Na dospívající pak cílí reklamy na e-cigarety. Právě lepší regulace reklam je jedním z kroků, k nimž komise svět vyzývá vedle okamžitého snížení produkce skleníkových plynů. Podle agentury APA argumentuje mimo jiné tím, že počet obézních dětí a dospívajících vzrostl z 11 milionů v roce 1975 na 124 milionů v roce 2016.
"Pokud chtějí státy ochránit ... svět, který naše děti v budoucnu zdědí, musí přehodnotit svůj přístup ke zdraví dětí a dospívajících," uvedla Clarková.