Svízele špatně placených lékařů východní Evropy

29. 6. 2007 8:33
přidejte názor
Autor: Redakce
V polských nemocnicích lékaři stávkují už šestý týden za výrazné zvýšení svých platů. V Sofii pochodovaly skoro dvě tisícovky zdravotnic a zdravotníků na manifestaci za zvýšení platů. Na Slovensku si lékaři loni vymohli zvýšení platů po skoro dvouměsíční stávce...


Lékaři v postkomunistických zemích Evropské unie, kteří jsou občas placeni hůře než uklízečky, stále častěji stávkují a protestují - anebo prchají na Západ, napsala agentura AFP.

V polských nemocnicích lékaři stávkují už šestý týden za výrazné zvýšení svých platů. Stávka podle lékařských odborů OZZL zatím vypukla téměř v polovičce ze 608 nemocnic v zemi.

V naléhavých případech i stávkující poskytují péči, avšak nevyplňují dokumenty. Konzervativní vláda odmítá učinit jakékoli ústupky a tvrdí, že na ně nemá peníze. Doktoři zvažují, zda se pustí do hladovek.

Před týdnem v Sofii pochodovaly skoro dvě tisícovky zdravotnic a zdravotníků na manifestaci za zvýšení platů. „Stop bídě,“ skandovali demonstranti.

Polský doktor v průměru pobírá základní plat na úrovni 380 eur čistého (necelých 11.000 Kč). V Bulharsku je to ještě méně, okolo 280 eur (8000 Kč). V Maďarsku činí průměrný měsíční příjem, se zahrnutím prémií a příplatků za přesčasy, 420 eur (12.000 Kč).

V sousedním Slovensku si lékaři loni vymohli zvýšení platů o pětinu po skoro dvouměsíční stávce. Nyní v průměru vydělávají 1000 eur měsíčně (necelých 29.000 Kč).

Ale na takovou sumu se musejí podle šéfa odborů LOK Mariána Kollára hodně nadřít a odpracovat 350 až 400 hodin měsíčně. Odboráři znovu požadují zvýšení mezd o 30 procent a hrozí stávkou.

Nejvyšší platy v regionu mají čeští lékaři, v průměru 1400 eur (40.000 Kč). Avšak za podmínky, že v práci stráví na 300 hodin měsíčně.

„Nikdo z nás by nechtěl být v pondělí operován lékařem, který je ve službě už od pátečního rána,“ říká prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Nízkými platy se vysvětluje i přetrvávající korupce a úplatky ve zdravotnictví, jako dědictví komunismu, kdy zdravotní péče byla teoreticky zdarma, ale kde ve skutečnosti vládla plíživá privatizace.

V Polsku obálka velmi často zázračně umožní zkrátit čekací doby na operaci, které jinak bývají i na léta.

V Maďarsku bývá občas třeba zaplatit až tisícovku eur za jednoduchý zákrok. Porod vyjde na přibližně 400 eur (více než 11.000 Kč). Chirurgové a gynekologové široce těží ze systému, který pacienty ani neudivuje.

V Bulharsku se často stává, že lékař odmítne léčit pacienta, který nechce vyplatit jistou částku v hotovosti.

Problém je daleko vzácnější v luteránském Estonsku, zatímco v sousedním Lotyšsku nový prezident Valdis Zatler přiznal, že jako lékař po celou dobu přijímal „dárky“ vděčných pacientů.

Jiným způsobem, jak uniknout bídným platům, je odejít pracovat na Západ, kde je silná poptávka po zdravotnickém personálu, zejména v Británii, Irsku, Švédsku, Dánsku či Německu.

Díky nízkonákladovým leteckým společnostem někteří polští lékaři létají do Anglie, kde si za dva dny a dvě noci v pohotovosti vydělají 2000 eur (přes 57.000 Kč).

Polská lékařská komora odhaduje, že od vstupu do EU v roce 2004 vycestovalo šest procent ze 100.000 praktických lékařů. Daleko více se pustilo žilou řadám domácích anesteziologů, jichž ubylo okolo 17 procent.

Česko podle Milana Kubka každým rokem opouští okolo čtyř stovek doktorů.

„Stále víc a víc mladých lékařů sní o práci v zahraničí,“ tvrdí generální tajemnice estonských lékařských odborů Katrin Rehemaaová.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?