Vyplývá to ze statistiky švýcarské lékařské komory (FMH). Trend nárůstu počtu lékařek přitom ovlivňuje jak věkové složení profesního stavu, tak pracovní „penzum“. Zvyšující se podíl žen v náročném povolání také představuje riziko, že budou volit dřívější odchod do důchodu a mohly by se tak vyskytnout problémy se zajištěním zdravotní péče. Podíl jedinců s diplomem ze zahraničí představuje už téměř třetinu v rámci zhruba 34 tisíc profesně činných lékařů v tomto státě.
Volání po větším zapojení státu
Oproti roku 2013 vzrostl počet lékařů o 1100. V profesi sice zatím působí přes 60 procent mužů, ale podíl žen se od roku 1990 kontinuálně zvyšuje v průměru o téměř 5 % ročně, zatímco lékařů přibývá jen zhruba 1 %. FMH vyzývá státní správu, aby na tento trend reagovala vhodnými opatřeními. Ve věkové skupině do 35 let jsou ženy zřetelně v převaze, teprve od 40 let převažují muži. V ambulantním sektoru lékařky zvýšenou měrou potřebují částečné pracovní úvazky a ty bývají kratší než u mužů. V lůžkové péči se částečné úvazky vyskytují zatím zřídka, pracovní povinnosti a doškolování to příliš neumožňují, uvádí FMH. Ženy nyní převažují na úrovni lékařských asistentů (přes 57 %), ale na různých vedoucích pozicích se jejich podíl pohybuje mezi 10 a 43 %.
Pokud jde o lékaře s původem či vzděláním v zahraničí, nejvíce jde o jedince ze zemí nejblíže Švýcarsku. Jejich podíl v profesi se liší podle regionů: od 24 % v ženevské oblasti po 46 % v Tessinu. Podle FMH by se stát měl mimo jiné finančně zapojit do profesního vzdělávání (kantony na to samy „nestačí“), do deseti let vytvořit alespoň dalších 250 studijních míst (kantony na fakultách limitují počet studentů) a i dalšími nástroji zatraktivnit lékařské vzdělávání i povolání.