Závažnější virová klíšťová encefalitida letos postihla 55 lidí, loni to bylo v pololetí 80 lidí. Zbytek lidí onemocněl méně nebezpečnou boreliózou. Celkem loni klíšťovou encefalitidou onemocnělo 816 lidí.
„Obojího je méně než v loňském roce, letos zatím nemáme žádný případ úmrtí,“ řekl ČTK Bohumír Kříž ze SZÚ. Nižší výskyt se dá podle něj vysvětlit dlouhou zimou. „Vývoj klíšťat byl zpožděn asi o tři neděle až měsíc oproti jiným letům,“ sdělil.
Dá se to ale i „dohnat“, pokud by v srpnu bylo aspoň částečně deštivo. Obě onemocnění mívají ještě druhou vlnu, která je závislá na tom, jaké je počasí v letních měsících, hlavně v srpnu, vysvětlil.
Virus můžou obsahovat i nedospělá stadia klíšťat - nymfy, a tedy přenášet klíšťovou encefalitidu. Obě stadia jsou stejně nebezpečná. „Obecně pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou je kolem jednoho procenta,“ řekl Kříž.
U boreliózy je podle něj riziko mezi deseti a 20 procenty. Počet zakousnutých klíšťat vždy zvyšuje riziko onemocnění. Inkubační doba je v ČR deset až 14 dní, u boreliózy do měsíce. Boreliózou je podle odborníků nakažena část populace, aniž by o tom věděla. Sami si vytvoří protilátky jako obranu. Encefalitida má mnohem závažnější důsledky.
V první fázi, která rychle sama odezní, se nemoc projevuje jako chřipka, postižený trpí bolestmi hlavy, má vysokou teplotu a je celkově schvácený. Po dalším týdnu se můžou objevit neurologické příznaky onemocnění mozku jako třes rukou a špatná ovladatelnost končetin.
Kdo si najde přisáté klíště a za 14 dní prodělá příznaky horečnatého onemocnění, další týden by se měl maximálně šetřit. Jinak při fyzické námaze má druhá fáze horší průběh neurologického postižení končetin, dodal Kříž.