Letos v březnu zrušilo ministerstvo zdravotnictví povinnost přeočkovat jedenáctileté děti proti tuberkulóze. Povinnost očkovat novorozence v porodnici ale zatím zůstala. Podle pediatrů je však jen otázkou času, kdy i toto zatím povinné a zákonem nařízené očkování bude zrušeno.
Pneumologové však bijí na poplach. Když se povinnost očkovat děti zruší úplně, tuberkulóza zaútočí i na malé děti.
Pediatři jsou ovšem krokem ministerstva nadšeni. Podle nich bylo přeočkování naprosto zbytečné, protože je neúčinné a hlavně tuberkulóza už dávno u nás neznamená riziko. Navíc děti nebudou vystaveny negativním vedlejším účinkům vakcíny. Ve většině případů se ale objeví „jen“ hnisající jizva v místě vpichu.
„Nikde ve vyspělých zemích se jedenáctileté děti neočkují proti TBC a nijak se to negativně neprojevilo. Pokud by se u nás očkovaly, budeme ve vyspělém světě naprostou výjimkou,“ říká předseda České pediatrické společnosti Jan Janda.
Naopak plicní lékaři považují zrušení přeočkování za velmi nebezpečné. I když se důsledek tohoto rozhodnutí neprojeví hned, ale až během deseti let. Během této doby by podle nich mělo dojít k nárůstu tuberkulózy u dospívajících.
Zatím se v této věkové skupině nemoc prakticky nevyskytuje, za posledních pět let šlo jen o několik desítek případů. Drtivou většinu nemocných ale tvořili ti, kteří nebyli v jedenácti letech přeočkováni. Proto plicní lékaři začali nabízet přeočkování dětí ve svých ordinacích. Rodiče je ale musejí zaplatit.
Zrušme očkování!
Čeští pediatři volají po tom, aby bylo zrušeno nejen přeočkování, ale také povinné očkování všech novorozenců v porodnicích. Vede je k tomu nízká účinnost v současnosti používané vakcíny. Očkování totiž nechrání stoprocentně, ale „jen“ snižuje pravděpodobnost onemocnění nejzávažnějšími formami tuberkulózy.
Dále se pediatři často setkávají s vedlejšími účinky očkování. Často se objevuje zhnisání v místě vpichu a reakce mízních uzlin v podpaží, které mohou také zhnisat. „Závažný je i fakt, že nezhojená jizva po očkování brání zahájení dalšího povinného pravidelného očkování proti šesti infekčním nemocem (hexavakcína), dodržení očkovacího kalendáře s doporučenými termíny není pak možné,“ upozorňuje pediatrička Hana Cabrnochová.
Odklad dalšího povinného očkování je podle ní velmi rizikový. Například kvůli odsunutí očkování proti černému kašli se u nás už několik dětí touto nemocí nakazilo a došlo už i k úmrtí dítěte.
Ke zrušení očkování novorozenců ale už v několika krajích před lety došlo. Mezi lety 1986 a 1993 bylo zrušeno očkování dětí po narození ve Středočeském, Jihočeském a Východočeském kraji (podle tehdejšího rozdělení).
„V těch krajích, kde se neprovádělo plošné očkování, byl jen za dobu experimentu nárůst tuberkulózy u neočkovaných dětí pětkrát vyšší než v krajích, kde se očkování provádělo, a navíc se významnou měrou začalo vyskytovat onemocnění aviární mykobakteriózou, které se u očkovaných jedinců díky zkřížené imunitě nevyskytuje,“ varuje Pavla Nykodýmová, primářka plicního oddělení říčanské nemocnice.
Jedno neočkované dítě dokonce během experimentu zemřelo, protože onemocnělo tuberkulózní meningitidou. Jde tak o jasný důkaz o účinnosti preventivního očkování.
Pediatři ale se závěrem české studie nesouhlasí a upozorňují, že neočkovaných dětí bylo 200 tisíc a z toho onemocnělo jen 48. Navíc argumentují zkušenostmi svých zahraničních kolegů ze zemí, kde je očkování dobrovolné, nikoliv povinné.
„V sousedním Německu bylo očkování proti TBC zrušené před deseti lety a epidemiologie nemoci se významně nemění, a tak se o znovuzavedení neuvažuje. Podobná situace je v Rakousku a Švýcarsku,“ dodává profesor Janda.
Skrytá hrozba
V Česku patří tuberkulóza mezi nepříliš časté nemoci. Její výskyt rok od roku klesá. Loni bylo oficiálně evidováno 879 případů. Díky tomu se řadíme mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy na světě. Současně patříme mezi státy s vysokou proočkovaností populace, tedy více než 90 procent obyvatel je proti TBC očkováno.
„Nízký výskyt TBC u nás je právě výsledkem účinného očkování. To ostatně dokumentují statistické údaje o vývoji této nemoci u nás,“ vysvětluje pneumoložka Pavla Nykodýmová.
Jenže skutečný počet případů TBC může být ještě výrazně vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Tuberkulóza se nejčastěji objevuje u rizikových skupin obyvatel, které zpravidla očkovány nejsou a navíc je nikdo nekontroluje. Konkrétní čísla o výskytu nemoci tak nejsou k dispozici.
Nejčastěji onemocní tuberkulózou bezdomovci, narkomani nebo cizinci, kteří u nás pobývají nelegálně. Navíc Ukrajina, Vietnam, Rumunsko a Mongolsko, odkud k nám nelegální migranti přicházejí, patří mezi země s vysokým výskytem tuberkulózy. Dokonce i oficiální statistiky uvádějí, že u nás roste počet nakažených cizinců.
Tuberkulóza je přitom velmi závažné infekční onemocnění, které dokáže zabíjet. Bakterie Mycobacterium tuberculosis (tzv. Kochův bacil) nejčastěji napadají plíce, ale mohou zaútočit také na kosti, klouby, močové a trávicí ústrojí. Nejčastěji se TBC vyskytuje v rozvojových zemích Afriky a jihovýchodní Asie.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace jsou dvě miliardy lidí na světe latentně infikovány. Každý rok z nich osm milionů onemocní a necelé dva miliony lidí kvůli této nemoci zemřou. Jen v Česku loni zemřelo 57 osob. Přesto v české společnosti převládá přesvědčení, že jde o nemoc z historického dávnověku, která je u nás vymýcena.
PEDIATŘI VERSUS PNEUMOLOGOVÉ
V současnosti je očkování novorozenců proti tuberkulóze povinné. Očkují se ještě před propuštěním z porodnice, zpravidla třetí až čtvrtý den po porodu, nejpozději ve věku šesti týdnů. Ze závažných zdravotních důvodů lze očkování vyjmout z očkovacího kalendáře a provést jej až po skončení ostatního očkování ve věku dvou let.
Pneumologové doporučují očkování z doby po narození přesunout mezi sedmý až dvanáctý měsíc věku. Pediatři ale argumentují tím, že dojde k narušení celého očkovacího kalendáře, a tedy problémům. Dříve povinné přeočkování v jedenácti letech bylo letos zrušeno. Pokud chce rodič nechat očkovat své dítě, musí se obrátit na plicního lékaře a vakcínu uhradit. Cena je zhruba 300 až 500 korun.