Poskytovatelé služeb pro drogově závislé se v posledních letech potýkají s nedostatkem peněz, dotace snížil hlavně Ústecký kraj. Přitom obce a kraje se mají na provozu těchto zařízení podílet 30 procenty, zbylých 70 procent jim dává stát. „Jsme schopni získat dostatečnou dotaci od státu, ale když nám kraj sníží příspěvek, musíme potom vracet i poměrnou část dotace od státu,“ vysvětlil adiktolog Josef Radimecký ze sdružení White light.
Na provoz a služby teplického K-centra přispíval Ústecký kraj ještě v roce 2011 částkou 500.000 korun, letos už to bylo jen 380.000 korun. Město Teplice centrum nepodporovalo nikdy. „K-centrum příští rok pravděpodobně skončí. Doteď jsme ho dotovali z toho, co jsme vydělali v jiných službách, už to ale není udržitelné,“ doplnil Radimecký.
Centrum má letos bezmála 400 klientů a jen za první pololetí vyměnilo 90.000 použitých stříkaček. Snížení dotací očekávají příští rok i další centra. Například ústecký Drog-out klub dostane od kraje namísto letošních 100.000 jen 80.000 korun.
Podle dlouholetého člena výboru pro zdravotnictví krajského zastupitelstva Tomáše Kříže (ČSSD) není pro lepší financování služeb pro drogově závislé politická vůle. „Bohužel se mi nepodařilo přesvědčit kolegy, že peníze na tyto služby jsou mimořádně potřebné s ohledem na to, jak je náš kraj situovaný,“ řekl Kříž.
Podle údajů Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti žije v Ústeckém kraji druhý nejvyšší počet drogově závislých, nejvíc jich je v Praze. V roce 2011 bylo v Ústeckém kraji 6200 problémových uživatelů drog, v celé zemi 40.200. Naopak ve výdajích na programy pro drogově závislé je Ústecký kraj na posledním místě. Loni přispěl na tyto služby necelými třemi miliony korun. Sousední Liberecký kraj dal ve stejném roce 8,3 milionu korun, Moravskoslezský dokonce 19,5 milionu korun.
Vysoký počet drogově závislých souvisí podle adiktologů a terénních pracovníků se sociální situací v Ústeckém kraji, vysokou nezaměstnaností a nízkou vzdělaností. Mezi uživateli drog se zvyšuje počet dětí a mladistvých. Zatímco ve většině kraje je průměrný věk uživatelů drog kolem 30 let, na Šluknovsku je to 25 let. „Souvisí to samozřejmě se sociálně vyloučenými lokalitami. Děti z vyloučených lokalit začínají s drogami mnohem dříve,“ doplnil Radimecký.
Počet dětí a mladistvých závislých na tvrdých drogách, především pervitinu, prudce stoupá i na Ústecku. Jen za první pololetí letošního roku přibylo místnímu K-centru 24 klientů ve věku od 15 do 18 let. Alarmující je podle terénních pracovníků 11 nových mladistvých, kteří jsou závislí na pervitinu a užívají ho injekčně.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).