Na opatření proti hluku, jako je odvedení dopravy z měst nebo budování protihlukových stěn, jsou potřeba po celé zemi stovky miliónů až miliardy korun.
A ani změny dopravy, která způsobuje nejvíce hluku, ve městech nejsou jednoduché.
„Regulace dopravy je v podstatě nemožná, dokud město zatím nemá dokončeny všechny části obchvatu,“ míní například Jitka Pudelová z odboru životního prostředí olomouckého magistrátu.
Národní hluková observatoř, neziskové sdružení vytvořené jak zástupci státních úřadů, jako je Centrum dopravního výzkumu či Ministerstvo zdravotnictví, tak odborníků zabývajících se důsledky hluku, při své studii v Praze zjistila, že hluk výrazně ohrožuje zdraví lidi v okolí frekventovaných silnic. Z 22 600 lidí žijících v okolí magistrály je více než polovina trvale ohrožena hlukem.
Poškozené zdraví
„Jsou to akutní účinky, jako je poškození sluchu, zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence a také výrazný vliv na psychiku. Důsledky nadměrného hluku jsou únava, deprese, agresivita, snížení výkonu a pozornosti,“ uvádí Národní hluková observatoř.
Studie potvrdila, že téměř tři tisíce lidí trpí poruchami spánku. Počet těch, kteří jsou častěji nemocní, se blíží jednomu tisíci. „Hluk dlouhodobě přispívá k dřívějšímu propuknutí chorob, jako jsou infarkt myokardu, vředová onemocnění žaludku nebo nádorová onemocnění,“ tvrdí studie.
Ve stotisícové Olomouci zase podle hlukové mapy města žije přes sedmnáct tisíc lidí v místech, kde především hluk z dopravy převyšuje 55 decibelů, osm procent obyvatel města musí snášet hlučnost převyšující 65 decibelů. Už při hladině 55 decibelů přitom podle odborníků organismus reaguje například zrychlením srdeční frekvence, zvýšením krevního tlaku či celkovou únavou.
Ve velkých městech se podle Státního zdravotního ústavu kvůli automobilové dopravě běžně překračují limity 72 decibelů.
Hlučné obce
Problémy s hlukem ale mají i malá města a vesnice, hlavně na hlavních trasách, které využívají kamióny. To je příklad obce Bořislav na mezinárodní silnici E55, kde hluk z projíždějících kamiónů dosahuje osmdesáti decibelů. Jenom o pět decibelů vyšší hodnota přitom může trvale poškodit sluch.
Tajemník Národní sítě zdravých měst Petr Švec uvedl, že nadměrnou hlučností trpí především velká česká města.
„Problémem ale je samotné měření hluku. Pro mnohé obce je hluková studie drahá. Navíc některá města nezpracovávají výsledky metodikou, která je srovnatelná s výsledky EU. To je ale nutné pro zisk evropských dotací na investice například do protihlukových opatření,“ řekl Švec.
Jedno z českých „zdravých měst“ - Vsetín - se letos chystá hlukovou studii udělat. „Město má obchvat, ale studie bude dobrá pro informovanost lidí a také má význam pro získávání grantů,“ uvedla mluvčí radnice Eva Stejskalová.
Kvůli politickým sporům sněmovna zamítla zákon, který měl lidi pomoci chránit před nadměrným hlukem. Zákon počítal se zpracováním detailní hlukové mapy země, na jejímž základě by se stanovila konkrétní opatření, například kde postavit protihlukové stěny.
Poslanci se k zákonu o hluku musí vrátit. Česko se totiž zavázalo Evropské unii, že přijme směrnici o ochraně před nadměrnými decibely. Pokud by to země neudělala, hrozí jí od EU sankce.
| Co způsobuje nadměrný hluk: |
|---|
|
Sluchové vady trápí v Česku 80 tisíc lidí. V Evropě má potíže s hlukem každý desátý člověk. V Praze, Plzni, Ostravě a Olomouci hluk překračuje hranici 75 decibelů. Z 22 600 zkoumaných obyvatel Prahy je více než padesát procent vystaveno trvale zvýšené hladině zvuku především z dopravy. Lidé vystaveni hluku mají zvýšený krevní tlak, jsou depresívnější, agresívnější, mají sníženou výkonnost. Při dlouhodobém působení hluku se urychluje vznik infarktu, cukrovky či poruchy imunitního systému. Asi tři tisíce lidí z pražského průzkumu špatně spí. Asi tisíc lidí je častěji nemocných. Zdroj: Národní hluková observatoř |
Martina Macková, Hospodářské noviny