Kdy naposledy jste byl u lékaře?
Já nejsem zrovna typ pacienta a pojištěnce, který se stará o své zdraví. Snažím se sportovat, ale že bych chodil pravidelně k lékaři, to ne. Takže asi před rokem.
Jak se k vám tam chovali?
Nejsem správné měřítko chování, takže nemohu být objektivní.
Jak dlouho bude trvat, než se u nás začnou lékař i chovat k pacientům jako ke klientovi? Nebylo i to jedním z důvodů zavedení regulačního poplatku?
Nepochybně i třicet korun má psychologický efekt, který vedl k narovnání vztahu mezi lékařem a pacientem. Ale abychom byli spravedliví, mnohé už se od devadesátých let změnilo. K úplné změně dojde až v momentě, kdy pacient bude přesně vědět, na co má nárok, co mu garantuje jeho pojišťovna a že když bude chtít něco navíc, tak si to zaplatí. Na druhé straně lékař se nebude muset stresovat limity, kde co ušetřit. To ovšem přijde, až se přijmou zákony, které jsem připravoval, neboť tam jsou jasně dány vztahy a pozice pacient a lékař.
Proč poplatky zvedly takovou vlnu nevole? Není to tím, že pacient platí, ale má pocit, že nic nedostává?
Myslím, že to vadí zejména těm, kteří jsou zvyklí nadávat denně na vše. Další si zvykli a ti skutečně nemocní naopak pochopili, že regulační poplatky za tu běžnou péči zaručují nelimitovanou odbornou a vynikající péči třeba z oblasti onkologie. Je nutné dodat, že poplatky byly velmi zpolitizovány a ODS na to nedokázala reagovat a vysvětlit lidem, co jejich zavedení naopak přineslo pozitivního.
Pokud by volby za pět měsíců vyhrála ČSSD, opravdu může úplně zrušit poplatky, jak deklaruje ve svém programu?
Sociální demokraté samozřejmě vědí, že poplatky jsou pro zdravotnictví nezbytné. Koneckonců je navrhovali už jejich ministři Rath či Součková. Teď už je to jen politická hra, kdy údajným zrušením tlačí na určitou skupinu svých voličů. Já tedy myslím a doufám, že poplatky po volbách zůstanou mimo jiné proto, že uplynulé dva roky ukázaly, jak uspořily zneužívání péče a přinesly i peníze. Kdyby po volbách měla ČSSD na postu ministra zdravotnictví odpovědného člověka, tak by musel akceptovat tři čtvrtě námi připravených zákonů. Já mám spíš ale obavu, že zase zavládne na ministerstvu zdravotnictví bezradnost, tak jako v dobách, kdy se tam střídali ministři.
Co chystá ODS ve svém volebním programu v rámci zdravotnictví?
Ten návrh, který jsem připravil já, je konzistentní a my ho musíme svým způsobem oprášit. Mělo by se s ním seznámit víc našich členů a hlavně mu věřit. To je asi ten hlavní úkol, spíš než připravovat něco jiného. Upřímně řečeno jsem totiž přílišnou podporu ani ze strany svých kolegů necítil. Asi je to i má chyba, že jsem nedokázal vše vysvětlit, a to je teď můj úkol. Dál musíme diskutovat nad některými alternativami, které například přináší Boris Šťastný. Já sám bych se rád věnoval propojení zdravotnictví a sociální péče, protože to je u nás velmi zanedbané odvětví, které je potřeba upravit a nastavit jasné podmínky. Všichni by si měli uvědomit, že na tuto péči pro generaci dnešních třicátníků za stávající situace už nebudou peníze.
Myslíte si, že ODS má pořád šanci vyhrát volby?
Nepochybně pořád má, ovšem ta situace není růžová. Bohužel ODS se špatně orientuje v tom zmatku, který vznikl kolem politických her, které následně vedly k pádu i poměrně slušně fungující vlády.
Je to chyba i stranického vedení?
Nepochybně. A protože já sám jsem v tom vedení, beru to i jako svou chybu a odpovědnost.
Pomohla by tedy změna špiček?
K obměně vedení může vést jen neúspěch ve volbách. Mirek Topolánek a řada místopředsedů mají ovšem za sebou řadu úspěšných voleb kromě těch krajských, které pak byly kompenzovány těmi evropskými. Takže jedině prohrané volby mohou zahýbat pozicemi.
Kdybyste volby vyhráli, přijal byste opět post ministra zdravotnictví?
Kdybych věděl, že budu mít plnou podporu k prosazování nových zákonů ve zdravotnictví a mohu něco změnit, tak ano, ale jinak ne.
Bez ohledu na to, kdo se stane vítězem voleb, myslíte si, že bude vládnout širší koalice?
Nejsem a priori proti velké koalici. Pokud nejde o partičku lidí, kteří se dohodnou, jak si rozporcovat Českou republiku. Je-li ovšem velká koalice výsledkem konsenzu, kdy je třeba udělat změny, aby se ČR nezadlužovala a nezbankrotovala třeba jako Maďarsko, tak má na nějakou dobu smysl.
- Tomáš Julínek se narodil 7. listopadu 1956 v Brně. V roce 1982 promoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
- Členem ODS se stal v roce 1996. V roce 1998 byl poprvé zvolen senátorem za obvod Brno-venkov.
- V roce 2004 pozici senátora obhájil podruhé.
- V letech 2006 až 2009 byl ministrem zdravotnictví ve druhé vládě Mirka Topolánka.
- Je rozvedený a má dva dospělé syny. Ve volném čase se věnuje kulinářství, pěstování bylinek a sportu - hlavně cykloturistice, lyžování a basketbalu.