„Našim nemocnicím dluží zdravotní pojišťovny přibližně 437,2 milionů korun, z toho po splatnosti je 149,4 milionů korun. S placením jsou pozadu o 5 až 8 týdnů, což ničí nejen naše nemocnice, ale i jejich dodavatele léků a zdravotnického materiálu,“ podotýká hejtman Jiří Šulc.
Podle ředitelů nemocnic je vedle zpožděných plateb dalším z hlavních důvodů tíživé situace v českém zdravotnictví to, že zatímco náklady na provoz rostou, příjmy nemocnic, které jsou v majetku obcí a krajů, se už několik let nezměnily.
„Naše nemocnice poskytují zdravotní péči na špičkové úrovni. Disponují dobrým vybavením i výbornými lékaři. Problém je, že zatímco jejich výdaje například za topení, energie nebo léky rostou, jejich příjmy se už několik let nezvyšují. Musí proto hledat úspory kde se dá. Přitom všem je jasné, že šetřit a omezovat výdaje není možné donekonečna,“ připomíná radní Ústeckého kraje Vladimír Záhorský.
Letos v září situaci krajským nemocnicím ještě více zkomplikovalo rozhodnutí vlády o zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví. Tarify díky němu vzrostly o 7 procent.
Pro nemocnice to znamená, že budou muset do konce roku najít ve svých již tak napjatých rozpočtech přibližně 180 milionů korun. „Rozhodnutí vlády našim zařízením opět o něco zkomplikovalo život. Vláda se rozhodla rozdávat z cizího a bylo jí naprosto jedno kde nemocnice vezmou peníze na zaplacení jejich slibů. Oslovil jsem proto premiéra a požádal ho o dotaci na dofinancování nákladů na zvýšené mzdy,“ řekl hejtman Jiří Šulc.
„Nespokojil jsem se s tím, že mou první žádost odmítl. Jsem přesvědčen, že když vláda zvedla od září v našich nemocnicích platové tarify, měla by to také zaplatit. Premiér mi na můj druhý dopis nedávno odpověděl, že nevidí důvod proč by měl své stanovisko měnit a dotaci kraji neposkytne. Prý musí brát zřetel na stav rezerv státního rozpočtu. To, že naše nemocnice žene svým neodpovědným rozhodnutím do ztráty a nutí je hledat úspory na úkor našich pacientů ho však nezajímá,“ poznamenal Jiří Šulc.
Tento postoj vlády byl jedním z důvodů, proč zastupitelé v červnu letošního roku rozhodli o transformaci pěti krajských nemoc na akciové společnosti. Drtivou většinou se shodli na tom, že je to pravděpodobně jediná reálná možnost, jak v současné době stabilizovat situaci v krajském zdravotnictví.
„K tomuto řešení jsme byli dotlačeni, když poslanci nebyli schopni přijmout zákon umožňující dát nemocnicím jinou právní formu, takovou, která by jim umožnila lépe a efektivněji fungovat,“ uvedl náměstek hejtmana Petr Fiala.
Zamýšlený přechod nemocnic na formu akciových společností by neměl žádný vliv na poskytování zdravotní péče a pacienti by přechod nijak nepocítili. Jestliže by nemocnice fungovaly jako akciové společnosti, úhrady zdravotní péče by nadále prováděly zdravotní pojišťovny. Význam změny spočívá především v efektivitě řízení a hospodaření.
„Forma akciových společnosti má pro nemocnice velkou přednost v tom, že přenáší podstatně vyšší odpovědnost na vedoucí orgány těchto organizací. Změna právní formy také pomáhá řešit situaci, kdy stát může bez jakékoliv vazby na tato zařízení administrativním způsobem zvyšovat náklady jako tomu bylo právě v případě zvyšování tarifních platů,“ dodává Petr Fiala.
Záměr zastupitelů Ústeckého kraje však zmařili parlamentní poslanci, kteří i přes veto prezidenta Václava Klause prosadili novelu zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů (č. 392/ 2005 Sb.), který transformaci nemocnic na akciové společnosti znemožnil.
„Zákaz převodu zdravotnických zařízení do formy obchodních společností je krokem zpátky ve vývoji zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že novela hrubě zasahuje do ústavních práv krajů, protože porušuje hned několik ustanovení Ústavy ČR. Dotčeno je mimo jiné právo na samosprávu a porušuje také vlastnická práva kraje,“ říká hejtman Jiří Šulc.
„Kraj se tak dostal do nerovnoprávného postavení se státem. Zatímco ten zakládá a provozuje akciové společnosti, jako jsou České dráhy, ČEZ či ČEPRO, které slouží občanům, tak kraje podobné společnosti založit a provozovat nesmí“, dodává.
O tom, zda kraje mohou převádět své nemocnice na akciové společnosti tedy bude pravděpodobně rozhodovat Ústavní soud. Představitelé Ústeckého kraje v současné době zvažují, zda kraj podá podnět k podání ústavní stížnosti, s požadavkem na zrušení dotčených ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví.
Právo