Transformace NHS vzbuzuje v Británii nadšení i kritiku

24. 10. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Vládnoucí britští labouristé se na letošním sjezdu v Brightonu znovu přihlásili k přesvědčení o nutnosti liberalizace veřejných služeb a zdravotnictví. Tento jasně deklarovaný postoj opět oživil diskuzi ohledně úspěchů a chyb při zavádění tržních prvků do britského zdravotnictví...


Názory, které zde zaznívají, jsou často zřetelně podmíněny politickým přesvědčením svého autora nebo jeho konkrétní angažovaností ve zdravotním systému. Beze snahy zhodnotit současné reformní snahy jako celek, může být pohled na některé aspekty současné reformy velmi zajímavý i mimo Británii.

Program soukromého financování výstavby zřejmě selhal

Otázce privatizace NHS je věnován velký prostor i v říjnovém vydání British Medical Journal. Text R. A. Atuna si všímá výsledků zavádění tzv. Privátní finanční iniciativy (Private Finance Initiative -PFI) do financování nemocničních budov. Ty často slouží svému účelu v téměř nezměněné podobě již více než století a nemohou tedy kvantitativně ani kvalitativně odpovídat nárokům současné medicíny.

Tento stav měl být řešen prostřednictvím kontraktů mezi nemocnicemi a soukromými firmami, které by provedly přestavbu zařízení na své náklady. Nemocnice by potom po určitou dobu splácela tuto částku společně s výdaji na údržbu budovy.

Ministerstvo zdravotnictví tento postup nejprve propagovalo jako jediný způsob investování do nemocničních budov.

Kritici plánu ovšem od počátku poukazovali na ekonomicky těžko obhajitelnou výši požadavků zainteresovaných soukromých firem, a také na skutečnost, že přestavby by ve většině případů přinesly snížení kapacity v jednotlivých nemocnicích. Základní chybou celého programu je však zřejmě jeho malá flexibilita.

Současná rychlost změn podoby zdravotní péče zodpovědné činitele určitě nemotivuje k uzavírání dlouhodobých smluv, kde by i sebemenší budoucí změny ve stavebních plánech představovaly obrovské smluvní pokuty.

Nárůst příjmů praktických lékařů byl správný avšak předčasný

Nové smlouvy mezi NHS a praktickými lékaři jsou naopak hodnoceny převážně kladně, a to nejen v jindy velmi kritických domácích médiích, ale také v zahraničí. Ve svém příspěvku hodnotí jejich dopad na kvalitu zdravotní péče Nicholas Timmins.

Praktičtí lékaři jsou podle nových smluv hodnoceni na základě plnění přesně definovaných ukazatelů stanovených tak, aby co nejlépe odrážely nárůst jak v kvantitě, tak především v kvalitě poskytované péče.

Počáteční nastavení systému ovšem nebylo zcela ideální, zejména z pohledu finančních plánů NHS. Předpoklad, že praktičtí lékaři budou schopni dosahovat v průměru 75 % z maxima možného bodového zisku, se brzy ukázal jako mylný a neočekávaně úspěšné plnění smluv ze strany lékařů znamenalo pro Nadace primární péče (Primary Care Trust) 200 milionů liber neplánovaných výdajů navíc.

Při rozhodování, jak tuto situaci vyřešit, jsou pro zodpovědné činitele určitě varováním problémy, které následovaly po uzavření nových smluv mezi NHS a stomatology na počátku 90. let.

Jejich cílem bylo nahradit tehdejší přístup označovaný pejorativně jako „vyvrtat a zacpat“ více preventivně zaměřenou strategií. Stomatologové zvládali plnění požadavků ve smlouvách relativně snadno a jejich výdělky výrazně překračovaly očekávanou výši.

Tehdejší vláda se pokusila získat tyto finanční prostředky zpět. Výsledkem byl celkový kolaps stomatologické péče v rámci NHS, způsobený odchodem zklamaných stomatologů do soukromé sféry.

Výsledky samotných praktických lékařů při plnění nových smluv s NHS jsou dobré.Jejich ordinace jsou nicméně pouze prvním z míst, kde jsou sledovány dopady nového přístupu, který se nyní snaží NHS prosazovat.

Dalším sledovaným ukazatelem je vliv zlepšení služeb poskytovaných praktickými lékaři na klinické standardy u vybraných chorob jako jsou astma, diabetes, srdeční onemocnění a chronická obstrukční bronchopulmonální choroba.

Vyhodnocování příslušných dat zatím stále probíhá, nicméně zatím se zdá, že počet pacientů s těmito diagnózami, kteří jsou nuceni podstoupit léčbu v nemocnicích, skutečně klesá. Kritické hlasy upozorňují na to, že výsledky u těchto konkrétních onemocnění nemusí přinášet přesvědčivé důkazy o úspěchu nové strategie.

Již nyní je zřejmé, že cíle byly v první fázi zavádění programu nastaveny příliš nízko a v budoucnu je třeba směřovat distribuci finančních zdrojů spíše na další rozvoj kvality lékařské péče než na udržování současného standardu.

ZDROJ: www.bmj.bmjjournals.com

Robert Goš, Michal Janků, www.Zdravi.Euro.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?