Uzavřené smlouvy včetně dodatků musí podle návrhu nové legislativy pojišťovny zveřejnit nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření. Jak uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová, za nezveřejnění smluv bude nově pojišťovnám hrozit sankce až 10 milionů korun. Smlouvy začaly některé pojišťovny zveřejňovat už v loňském roce na základě dohody s ministerstvem zdravotnictví, nově bude tato povinnost uzákoněna pro všechny.
Smysl zveřejňování smluv
„Dosud jsme zveřejňovali pouze ty smlouvy, kde nám zdravotnická zařízení dala souhlas. Pokud bude přijata novela zákona o veřejném zdravotním pojištění ve znění, jaké projednala vláda, budeme zákon respektovat a zveřejníme všechny smlouvy, nemáme s tím problém,“ uvedl pro redakci ZaM ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) a prezident Svazu zaměstnaneckých pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Jak uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, díky daleko větší veřejné kontrole si bude každý občan moci na internetu dohledat smlouvy uzavřené s pojišťovnou. Otázkou zůstává, zda jim bude rozumět. „Každý občan jim rozumět nebude. Pro nezkreslené porozumění těmto smlouvám a jejich dodatkům je třeba, aby osoba, která je bude analyzovat, znala všechny souvislosti, jež s uzavíráním těchto dohod souvisí. Jinak může hrozit opravdu zásadní zkreslení těchto údajů. To je také důvodem, proč například ambulantní specialisté se zveřejňováním smluv nesouhlasí, neboť se obávají přílišného zjednodušení, kdy jejich příjmy budou laici považovat za zisk, přičemž z těchto příjmů musí lékař hradit plat sestry, provoz ambulance či nákup nových zařízení,“ uvedl na pravou míru snahu o průhlednost smluv ředitel Gajdáček, který zároveň zdůraznil, že opatření nové legislativy jsou pouze podružná: „Zdravotní pojišťovny by přivítaly především rozšíření pravomocí, zrovnoprávnění zdravotních pojišťoven, zpřísnění kontrol vykazované zdravotní péče, elektronizaci zdravotnictví a zajištění dalších finančních zdrojů například umožněním komerčního připojištění.“
Končí platby za nábory
Pojišťovny už dále nebudou moci nabírat pojištěnce prostřednictvím třetích osob ani při náboru poskytovat zvýhodnění pro nové pojištěnce před stávajícími. „Nábory pojištěnců pomocí třetích osob končí. Považuji je za nehospodárné, ušetřené peníze budou použity na zdravotní péči pro pacienty,“ zdůvodnil Svatopluk Němeček. Pojišťovně, která tento zákaz poruší, může být udělena pokuta až 5 milionů korun. „Co se týče zákazu náboru nových klientů pomocí třetích osob, již loni jsme externí náboráře přestali najímat a zcela se ztotožnili s tehdejším doporučením ministra Němečka. Systém externích náborářů se zcela vymkl představě seriózního náboru nových členů, a proto budeme v souladu se zákonem hledat jiné cesty,“ řekl Jaromír Gajdáček.
K dalším změnám, které by měly uspořit při nakládání s finančními prostředky z veřejného zdravotního pojištění, patří snížení přídělu do rezervního fondu pojišťoven z 1,5 na 0,75 %. „Pro zdravotní pojišťovny nebude snížení rezervního fondu znamenat nic zásadního. Byl vytvořen pro krytí schodků základního fondu a ke krytí hrazených zdravotnických služeb v případech výskytu epidemií a přírodních katastrof a tuto funkci si částečně zachová i se sníženou sazbou přídělu,“ vysvětlil prezident Gajdáček.
Podnikatelé ven
V rámci zpřísnění překážek pro budoucí vedení pojišťoven návrh zákona stanovuje, že ředitelem ani členem orgánu pojišťovny nesmí být například vedoucí zaměstnanec nebo člen orgánů jiné zdravotní pojišťovny. Řídit pojišťovnu nesmí ani osoby, které podnikají nebo jsou členy vedení společností distribuujících či vyrábějících léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Totéž platí pro osoby figurující ve společnosti, která pojišťovně dodává zboží a služby. Novela zamezuje i řízení pojišťovny osobou, která je ve vedení zdravotnického zařízení, s nímž pojišťovna uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. „Podstatou návrhu ‚transparenční novely‘ v otázce překážek pro výkon funkce v orgánech pojišťoven je výslovné zakotvení povinnosti podat čestné prohlášení o tom, že taková překážka u konkrétní osoby nenastala. Zjednodušeně: bez předložení čestného prohlášení nelze funkci vykonávat. V případě, že by v prohlášení byly uvedeny údaje nepravdivé, je takové jednání považováno za přestupek a lze za něj uložit sankci až do výše 100 tisíc korun,“ uvedla mluvčí Čechová.
Přechodné ustanovení
Podnikatelé ve zdravotnictví, kteří v orgánech pojišťoven zasedají, se loni stali terčem politických přestřelek. Patří k nim i člen správní rady VZP Petr Zimmermann (ODS) či předseda dozorčí rady VZP Rudolf Stupka (ANO), oba dle obchodního rejstříku ve zdravotnictví podnikají. K otázce, zda bude mít přijetí transparenční novely bezprostřední vliv na složení stávajících správních a dozorčích rad pojišťoven, mluvčí Čechová dodala: „Ve vztahu ke stávajícím členům orgánů (i ředitelům pojišťoven) je zásadní přechodné ustanovení ‚transparenční novely‘, které výslovně ukládá všem stávajícím členům prokázat neexistenci překážek výkonu funkce výše uvedeným způsobem (včetně sankcí za nepravdivé čestné prohlášení), nejpozději do 6 měsíců od nabytí její účinnosti. V opačném případě jejich funkce zaniká přímo ze zákona. V důsledku pravomocného rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o spáchání výše uvedeného přestupku rovněž zaniká výkon funkce ředitele nebo člena orgánu ZP.“ Jak ale Štěpánka Čechová dodala, MZ nemá bez „transparenční novely“ zakotvenu zákonnou pravomoc přezkoumávat naplnění podmínek stanovených zákonem pro výkon funkce ředitele nebo člena orgánu pojišťoven. Právě „transparenční novela“ by měla tento nedostatek odstranit.