Transplantace orgánů od cizinců

Změnu má přinést novela transplantačního zákona. Novelou se dál nepřipouští darování orgánů za odměnu. Žijícím dárcům by ale mělo být kompenzováno nepohodlí a omezení kvůli darování a pokryty výdaje a ztráty příjmu. Norma počítá také s příspěvkem pro pozůstalé na vypravení pohřbu dárce. Sněmovna navíc stanovila, že dopravu těla zemřelého dárce z místa pitvy do místa pohřbu zaplatí místo příbuzných zdravotní pojišťovna příjemce orgánů. Ministr zdravotnictví Leoš Heger s tímto doplněním nesouhlasil. Poukazoval na to, že při odběru více orgánů nebude zřejmé, která pojišťovna by převoz těla měla zaplatit. Nová pravidla mají sjednotit transplantační zákon s právem EU, které v ostatních zemích Unie umožňuje darování orgánů cizincům včetně Čechů. Novela stanoví, že pokud je cizinec držitelem dárcovské karty, znamená to, že s darováním orgánů souhlasí. Pokud cizinec není držitelem této karty, lékaři budou muset zjistit například přes Koordinační středisko transplantací, zda dříve vyslovil nesouhlas s posmrtným odběrem svých orgánů. Nutné bude také navázat kontakt s pozůstalými. Pokud se nepodaří zajistit souhlas s odběrem orgánů do 72 hodin, případná transplantace bude vyloučena. Poslanec Miroslav Svoboda však nedokázal zvýšit na 30 000 korun platbu od zdravotních pojišťoven za dárce po mozkové smrti, neboť dosavadních 20 000 korun prý náklady nepokryje. Poslanci ale na Svobodův návrh doporučili zavést pravidla, aby nebylo možné přednostně přidělit odebraný orgán konkrétnímu nemocnému. Pavlu Bémovi se zase podařilo v zákoně zpřesnit vymezení práce Koordinačního střediska transplantací. Novela uvádí i náklady, které by se zavedením kompenzací a pohřebného měl stát. Při pohřebném 5000 korun by stát ročně vydal za v průměru 250 zemřelých 1,25 milionu korun. Na náhradu výdajů a ušlého zisku v souvislosti s darováním orgánů při průměrném počtu 40 žijících dárců, průměrném měsíčním příjmu 25 000 korun a pracovní neschopnosti v průměru šest týdnů by státní rozpočet ročně vydal 620 000 korun.