Orgány jsou kvůli rostoucímu věku dárců i příjemců a kvůli snaze lékařů o záchranu života zemřelého dárce méně kvalitní. Novinářům to včera řekl ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec. Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl loni v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Na čekací listině je asi 1200 lidí, kolem tisíce ročně se obmění. „Pacienti se selháním jater mají čekací dobu tři měsíce, v Německu je to rok a půl,“ řekl Adamec.
Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. „Kromě dárců se smrtí mozku je skupina pacientů, kterým se zastaví srdce. Je to potenciál asi deseti až čtyřiceti procent dárců,“ uvedl zástupce ředitele Koordinačního střediska transplantací Přemysl Frýda.
V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním, nově má předpokládaný souhlas také Nizozemsko, kde změnu v úterý schválil parlament. Nesouhlas mohou v Česku vyjádřit i pozůstalí, loni to bylo deset rodin. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován. Zapsáno je podle Adamce asi 1500 lidí.
Komunikace s pozůstalými je podle lékařů na procesu transplantace to nejtěžší, někteří lékaři proto absolvují speciální kurzy, kde se jí učí.
Koordinační středisko transplantací navrhuje změnu transplantačního zákona tak, aby bylo možné využívat i orgány cizinců, kteří zemřou v Česku. V současné době je nutné kontaktovat úřady jeho domovské země. Naopak orgány Čechů zemřelých v zahraničí využity být mohou.
Nejčastěji se v Česku transplantují ledviny, loni jich bylo 469. Transplantace je podle odborníků asi o polovinu levnější než fungování pacienta s dialýzou, kdy musí několikrát týdně absolvovat v nemocnici několikahodinové strojní čištění krve.
poznámka