Odpovídá ředitel FNsP Karel Pustelník a Leopold Pleva.
Co znamená pro vaši nemocnici jmenování Leopolda Plevy do této funkce?
Karel Pustelník: Je to vysoké uznání profesionálnímu nasazení docentu Plevovi v oblasti úrazové chirurgie, které se převážnou část svého života věnuje. Připojuji se svým blahopřáním ke zvolení do této velice významné a současně velmi náročné funkce. P evně věřím, že ve spolupráci s novým vedením České společnosti pro úrazovou chirurgii se nám podaří prosadit změny v systému úhrad za léčbu těžkých úrazů a polytraumat.
Chcete tím naznačit, že úhrada za léčbu těžce zraněných nepokrývá výdaje nemocnice?
Karel Pustelník: Je to obecně známá věc, že současný systém úhrad péče o pacienty traumatologických center nepokrývá veškeré náklady. Také to je jeden z důvodů, který může nemocnici vést do ztráty.
V tomto smyslu povedeme s panem předsedou Plevou jednání se zdravotními pojišťovnami.
Můžete doložit fakta o významu traumatologických center a potvrdit tak jejich nezastupitelnost v systému léčebné péče?
Leopold Pleva: Všichni lékaři, kteří se věnují medicínskému oboru úrazová chirurgie, potvrzují nárůst úrazů a polytraumat, což jsou vícečetná těžká zranění, z nichž nejméně jedno ohrožuje pacienta na životě. To dokazuje výroční zpráva z roku 2003, která shrnuje fakta ze všech patnácti traumacenter, která má Česká republika k dispozici. Z ní vyplývá, že sto deset lékařů a pět set sedmdesát sester odvedlo vysoce kvalitní a odbornou práci, v jejímž důsledku bylo vráceno zdraví, nebo zachráněn život tisícům našich spoluobčanů. N a 770 lůžkách, která mají traumatologická centra k dispozici, bylo vloni hospitalizováno dvacet osm tisíc zraněných. Ambulantně bylo v centrech ošetřeno asi tři sta tisíc pacientů. Počet zraněných, kteří utrpěli polytrauma, dosáhl čísla 1242.
Jste jedním z traumatologů, kteří vznik traumacenter prosazovali a díky velké houževnatosti všech spoluzúčastněných také jejich vznik prosadili. V čem vidíte jejich hlavní přínos?
Leopold Pleva: Traumatologické centrum je technicky i personálně vybaveno tak, aby poskytlo těžce zraněným život zachraňující péči na nejvyšší úrovni. Jeho umístění ve fakultní nemocnici umožňuje komplexní léčbu také díky úzké spolupráci traumatologů s dalšími specialisty jiných medicínských oborů.
Úrazová chirurgie je tedy velmi náročný obor, navíc ekonomicky ztrátový, což konečně platí o traumatologii v celém světě. Bez naší existence by ztráty na životech a těžké újmy na zdraví byly ohromné a nezdůvodnitelné. S mysl existence traumatologických center je o to zřejmější, že podle dostupných informací privátní zdravotnická zařízení Moravskoslezského kraje těžké úrazy neřeší.
Traumatologická centra úzce spolupracují se subjekty integrovaného záchranného systému, tedy s rychlou záchrannou službou, jež zase spolupracuje s hasičským záchranným sborem a podobně. Hrozí i tam ekonomická ztráta?
Karel Pustelník: Hasiči jsou dotováni z prostředků Ministerstva vnitra České republiky. Jsou skvěle vybaveni jak technicky, tak i personálně. Přispěl k tomu zejména teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001, kdy byly vloženy velké investice do vybavení policejních složek, hasičů i rychlé záchranné služby.
A jak jste na tom vy?
Leopold Pleva: Pro traumatologická centra se finanční prostředky nenašly, respektive i nadále jsme odkázáni na finance ze zdravotního pojištění, což samozřejmě naše náklady pokrývá pouze zčásti. A to počet těžkých úrazů rok od roku roste. Uvedu příklad. Před deseti lety jsme v době pohotovostní služby v naší nemocnici ( od 16.00 do 6.00 hod.) operovali akutní úrazy v počtu jednoho dvou pacientů denně, zatímco například během nedávné pohotovostní služby bylo ošetřeno třicet devět úrazů a já osobně jsem provedl tři operace. V současnosti ošetříme za jeden víkend v průměru sto a více úrazů. Z pohledu ekonomického pak platí, že čím více operujeme, tím více nemocnice prodělává.
Hovořil jste o změně systému úhrad traumatologických center. Můžete být konkrétní?
Karel Pustelník: Jiný způsob financování traumatologických center se může opírat například o jiné bodové hodnocení polytraumat a sdružených těžkých poranění, tedy mimo paušální systém. Jakmile bude zaveden systém DRG ( platba za diagnózu), pak léčba traumatologického pacienta musí být rovněž zohledněna tak, aby nemocnice nebyla ztrátová. Pokud bude systém DRG vycházet ze současného návrhu, potom úrazová chirurgie asi zanikne, neboť na tom bude ekonomicky ještě hůře než dnes.
Kdo se nejčastěji dostává do péče traumatologů? Teď mám na mysli věkovou strukturu pacientů.
Leopold Pleva: Celosvětové statistiky prokazují nejčastější úmrtnost v důsledku těžkých zranění prvořadě u dětí a mladých lidí ve věku do čtyřiceti let. A protože se dnes všechno hodnotí zejména ekonomicky, pak uvedu další příklad. N a jedné moravské klinice vyhodnotili roční přínos zachráněných polytraumatizovaných dětí ve výši jedné miliardy a sedmdesáti milionů korun. S rovnámeli přínos automobilové společnosti Škoda Mladá Boleslav za stejné období, pak je to přibližně stejné.
To je vážný argument. Jak tedy chcete prosadit lepší finanční ohodnocení práce traumatologických center?
Leopold Pleva: Jsme s panem ředitelem přesvědčeni, že východiskem je zřízení úrazového pojišťovnictví a úrazového fondu traumatologických center Ministerstva zdravotnictví České republiky. T ak jako existuje pojištění vozidel ze zákonné odpovědnosti, a pak havarijní pojištění, které si pořídí každý rozumně uvažující řidič, tak každý právnický subjekt platí pojištění, z něhož by se měly hradit náklady na léčbu úrazů, které prozatím z těchto finančních prostředků hrazeny nejsou. V e světě existuje tato instituce zcela běžně a tento systém je plně funkční.
Marie Stypková, Moravskoslezský deník