Ředitel strategického marketingu společnosti ZENTIVA MUDr. Jiří Emmer:
* Jste největším domácím výrobcem léků. Jaký máte podíl na trhu v ČR?
V baleních téměř 40 procent, ve finančním vyjádření 14 procent. Každý třetí lék, který si pacient vyzvedne v lékárně, je od nás. Loni jsme vyrobili 4,5 miliardy kapslí a dražé a zabalili jsme je do 220 miliónů balení.
Vyrábíme a prodáváme jedenáct z padesáti celosvětově nejprodávanějších molekul tvořících účinné složky léků. Nyní máme 250 druhů léků ve 450 lékových formách.
* V poslední době jste se zaměřili i na vývoz, hlavně do Pobaltí.
Nejde jen o Pobaltí. Naše klíčové trhy, kromě ČR a Slovenska, jsou Polsko a Rusko. Z Pobaltí se dynamicky rozvíjíme v Litvě, Lotyšsku a Estonsku.
* Proč jsou tyto trhy tak atraktivní?
Především v Polsku a Rusku jde o velký počet obyvatel. Navíc ve všech státech, které jsem vyjmenoval, je snaha nově léčit pacienty. Samozřejmě za přijatelnou cenu. A tu my poskytujeme. Proto jsou východní trhy pro nás zajímavé.
* To znamená, že vám jde o rozšíření léků tzv. první volby, kterými se léčí nejvíce pacientů?
V 80 procentech nemocní končí svoji „pacientskou kariéru“ u praktického lékaře. Dál se nedostanou. Ale kvalita zdravotní péče se musí v každé zemi posuzovat podle toho, jak je léčena většina obyvatel.
A právě praktickým lékařům, kteří jsou v první linii, chceme přinášet nejmodernější léky za ceny, které si ty které země mohou dovolit.
* S čím jste prorazili především?
Největší zájem je o medikamenty pro kardiovaskulární choroby, především na léčbu vysokého krevního tlaku a snižování cholesterolu. Zájem pobaltských zemí je kromě toho také o přípravky na onemocnění prostaty, trávicího traktu a nervové soustavy.
* Dá se srovnat nemocnost českých pacientů a obyvatel Pobaltí?
Obyvatelé jsou podobně nemocní, ale velké rozdíly jsou v úrovni léčby. Čím více na východ, tím méně lidí je léčených tak, jak by být mělo, a mnohdy zbytečně umírá.
Český zdravotní systém je vysoce vyspělý, srovnatelný s Evropou. V pobaltských státech tak vysoká diagnostika nemocí zatím není, ale vlády se o to snaží. Právě v generických ekvivalentech (kopie originálů - pozn. red.) máme velkou šanci proniknout na tamní trhy.
* Jak jste úspěšní?
Za krátkou dobu, kterou v Pobaltí působíme, se lékaři i pacienti přesvědčili, že naše přípravky jsou účinné. Určitou výhodou může být pro nás i roztříštěnost tamního farmaceutického trhu.
Kromě několika malých společností v regionu nejsou žádní jiní místní výrobci, kteří by své domácí trhy ovládali. Proto zde prim hrají především výrobci originálních léčiv.
* Těm ale Zentiva těžko může konkurovat.
Proti tomu protestuji. Naopak. Můžeme konkurovat a velmi dobře. V Polsku jsme loni byli nejrychleji rostoucí farmaceutickou firmou na trhu a náš podíl ve všech třech pobaltských zemích, kam exportujeme, je už teď zhruba kolem jednoho procenta. Ze všech dovozců se tak pohybujeme přibližně kolem 30. místa a jsme schopni toto procento zlepšit.
* Můžete být konkrétnější?
V Litvě jsme loni prodali léky ve srovnání s rokem 2003 se 43% nárůstem. Letos v prvním čtvrtletí jsme se dostali na 20. příčku mezi farmaceutickými firmami a chceme ještě o pár míst poskočit.
V prvním čtvrtletí letošního roku jsme v Litvě dokonce nejrychleji rostoucí farmaceutickou firmou. V Lotyšsku v roce 2003 jsme měli podíl na trhu 0,6 % a dnes už 1,1 %. To je nárůst o sto procent.
V Estonsku se meziroční prodej léků zvýšil o 111 %. V této zemi jsme sice zatím na 41. příčce, ale v generických léčivech nám patří desátá. Když uvážíte, že všechny tři země mají dohromady sedm miliónů obyvatel, pak jsou to slušné výsledky.
* Takže spokojenost?
Rádi bychom tržby v celém regionu v nejbližších dvou letech zdvojnásobili.
* Vyrábíte generická léčiva, tedy kopie originálů. Není pak léčba zastaralá?
Co je originál a co je kopie? Poznáte snad originální kliku u dveří od kopie? Dělení je nesmyslné. Léky jsou jen dobré a špatné. Generická léčiva jsou cenově dostupné ekvivalenty a jejich takzvanou essential similarity garantuje u nás Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Každý, kdo jen pomyslí na zpochybňování kvality léků Zentivy, je buď špatně informovaný, anebo vědomě lže. Originální léčiva jsou chráněna patenty, jejichž platnost je zhruba dvacet let. ČR přijala patentovou ochranu v roce 1991.
* I do budoucna chcete zůstat u generik?
Samozřejmě. Základní výzkum si naše firma vzhledem ke své velikosti zatím dovolit nemůže. Ale to neznamená, že neinovujeme. Zajímají nás např. nosiče účinných látek, tedy jak lék dostat do těla, na jakém principu. Spolupracujeme s Akademií věd, podporujeme výzkumníky.
Masové léky, tedy takové, kterými se léčí obrovské množství lidí, už vymyšleny byly a žádnou velkou revoluci v nich nečekám. My od podzimu například uvedeme přípravek proti řídnutí kostí, a protože bude mnohem levnější než originál, bude dostupnější pro více pacientů.
* Vaše matka je ministryní zdravotnictví. Probíráte spolu někdy trh s léky?
Oba jsme lékaři. Když se sejdeme třeba na oslavě narozenin mé dcery, za chvíli - v rozhovoru - jsme v nemocnici. To snad mezi lékaři ani jinak nejde. Já jsem ale člověk pravicového smýšlení, matka levicového.
Když se dostaneme do oblasti, kde vpravo a vlevo má význam, diskutujeme vášnivě. Myslím si ale, že zdravotnictví není ani pravé, ani levé, ani modré, ani červené. Je jen jedno.
Jako lékař vidím pacienta a chci mu dát to nejlepší, co mám k dispozici. Jiná věc je struktura financování -ano, tady je o čem diskutovat, ale jednoduché recepty, které slýchám zprava i zleva, nejsou často opravdovým řešením.
Jakékoli nadržování je nesmysl. Cenu léku stanovuje výrobce, ne ministerstvo. Úhradu od zdravotní pojišťovny určuje vyhláška a v každé skupině léků, kterých by se to týkalo, je náš přípravek kategorizován v rámci dalších podobných léků.
Každý výrobce má potom naprosto svobodnou volbu upravit svoji cenu tak, jak uzná za vhodné. Kdokoli může upravit svoji cenu na plnou úhradu. A kdo má chuť, může zkusit vysvětlit pacientům, lékárníkům a lékařům, že jeho produkt je tak přínosný, že je třeba za něj pořádně připlatit - i když ho fundovaná kategorizační komise zařadila do skupiny „podobných“ léků.
Úvahy o nadržování mohou vypouštět ti, kterým se nechce snížit cenu svých přípravků - protože jim Zentiva svými cenově atraktivními výrobky nemile konkuruje. Tímto konkurenčním bojem však ušetří stát nemalé prostředky, které pak může investovat do nových, nákladných léčebných postupů.
Václav Pergl, Právo
Uživatel: Pan Byl jsem u toho
Pan Emmer nezmínil ve svém článku jednu podstatnou skutečnost. Zentiva není ani tak výrobce léčiv jako spíše „balič“ léků nakoupených ve třetích zemích. Řada léčiv (účinných látek) z portfolia Zentivy, je nakupována u indických a čínských firem, které Zentiva pouze zabalí. Fakt, že SÚKL dané léčivo schválil pak ještě nic neznamená. Firma žádající o registraci přípravku dělá v ČR pouze základní testy (např. rozpadavost a pod), které v podstatě nic nedokazují. Většinu podkladových materiálů při registraci pak tvoří materiály (studie), které byly dělány s originálními léčivy. Léčivo také obsahuje celou řadu pomocných látek, které mají vliv na jeho působení v organismu - to na SÚKL nikdo nezkoumá. Přirovnání léčiv ke klikám nebo tvrzení, že je to jedno (originál versus kopie) je projevem neznalosti. Jinými slovy řečeno, byla-li by vstupní kontrola léčiv na trh u nás taková jako v USA, tak se řada generik na trh ani nedostane. Mimochodem, FDA považuje příliv léků z Číny a Indie - ať už nelegální nebo v tabletách amerických výrobců za velký akutní problém - důvodem je pochybná kvalita (nečistoty apod.).