Podle jejího ředitele Emila Zörnera lidé riskují, když si dobu použitelnosti nehlídají, protože výrobci po jejím vypršení negarantují požadované účinky léku, ten pak může i uškodit. V květnovém průzkumu odpovídalo 508 lidí.
„Čtyřicet procent uvedlo, že kontrolují obsah své lékárničky a dobu použitelnosti léků. Ostatní to buď nekontrolují vůbec, anebo v příliš dlouhých intervalech,“ řekl dnes Zörner novinářům.
Pacienti by podle něj měli kontrolovat domácí lékárničku jednou za měsíc až dva měsíce. „Pokud už jsou léky za datem použitelnosti, tak by je lidé měli vzít a při příští návštěvě lékárny odevzdat, lékárna je od nich vezme,“ dodal. Průzkum také ukázal, že jen 55 procent lidí ví, že v lékárně nemusejí za vrácení léků nic platit.
Podle dva roky starého průzkumu lékového ústavu odevzdají lidé do lékáren ročně léky za jednu miliardu korun a za 400 milionů vyhodí do odpadu. V Česku se za rok spotřebují léky za zhruba 60 miliard korun.
Podle Zörnera je s podivem, že pacienti přes dlouhodobou osvětu přístupy nemění. „Asi nikdo by nejedl prošlý sendvič, nebo takový, který zapomněl několik dní ve vyhřátém autě, u léků je však chování lidí paradoxně odlišné,“ poznamenal.
Podle průzkumu kupuje volně prodejné léky do zásoby 43 procent lidí, po nemoci zbývají léky 34 procentům dotázaných, třetina pacientů se tedy neřídí dávkováním. Do lékárny vrací prošlé léky 60 procent lidí, do koše je vyhodí 20 procent a stejné procento likvidaci léků neřeší.
Lidé by si podle Zörnera neměli schovávat nedobraná antibiotika na případnou příští léčbu. Také otevřená balení očních kapek by měli po skončení použitelnosti vyhodit, mohli by si do oka zanést infekci.
Pokud nejsou léky určené k přechovávání v lednici, neměly by tam být, protože jim v lednici škodí zvýšená vlhkost, podobně jako v koupelně, kde by také léky neměly být. Léky nesmějí být ani na slunci, horko jim škodí, ale lépe je přechodně v horkých dnech dát do lednice i léky doporučené ke skladování v běžných teplotách.