37 procent je přesvědčeno o opaku a dvě pětiny lidí si myslí, že se reforma na stavu a úrovni zdravotní péče neprojeví.
Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM.
V názorech na potřebnost nutnost reformy a razantních škrtů se občané příliš neliší podle věku a vzdělání, výrazné nejsou ani rozdíly podle stranických sympatií. Zdrženlivost k úsporným opatřením projevují jen ti, jichž se mohou nejvíce dotknout a kteří již nemají ani možnost zvyšovat svoje příjmy. Jedná se o seniory a osoby se zhoršeným zdravotním stavem, v politické rovině pak o stoupence KSČM, uvádí STEM. Nejvíce jsou o potřebnosti reformy zdravotnictví přesvědčeni stoupenci ODS.
Ti jsou také spolu se sympatizanty zelených a KDU-ČSL nejvíce přesvědčeni o tom, že reforma zdravotnictví uspěje. Naopak příznivci obou nejsilnějších opozičních stran jsou k výsledkům připravované reformy velmi skeptičtí. Lidé, kteří jsou zdraví, vidí podle průzkumu v reformě spíše snahu věcně řešit problémy a šetřit. Ti, kteří mají zdravotní potíže, se cítí ohroženi, ať už finančně, anebo tím, že by se šetřilo na jejich zdravotním stavu.
Znevýhodnění jedinci, lidé v těžkých situacích mají sklon vidět každou změnu spíše negativně, shodují se sociologové.
Mladší jsou optimističtější
Zatímco mezi mladými do 29 let očekává zlepšení kvality péče 30 procent, mezi seniory jen 17 procent. Naopak zhoršení se mezi lidmi nad 60 let obává téměř polovina, mezi mladšími třetina. Zavedení regulačních poplatků pacientů od letošního ledna však, jak upozorňují experti na zdravotnictví, není ještě zdravotní reforma, spíše jen její pozvolný začátek. Samotná reforma má začít až v lednu 2009, kdy by měla vstoupit v platnost řada nových zdravotnických zákonů. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) chce mimo jiné umožnit lidem připojištění na lepší péči.
Pojišťovny by si měly v nabídce programů konkurovat a změnit se v akciové společnosti. Opozice ale varuje, že reforma tak, jak je koncipovaná, dopadne nepříznivě na nemocné a chudé.
Jiří Vavroň, Právo