Foto Marta Jedličková
„Na prvním místě přeji sestrám, jejich rodinám i jejich pacientům zdraví. Dále jim přeji, aby je neopustila dobrá nálada doma i na pracovišti a aby na tom byly finančně lépe.“
Je před Vánoci a jdu udělat rozhovor s ministrem zdravotnictví Bohumilem Fišerem. Ulice jsou plné Mikulášů a čertů a každý druhý člověk má na klopě žluté srdíčko s nápisem občanské sdružení Život dětem. Kdo si ho koupil, přispěl na transplantační jednotku dětského hematologického oddělení motolské fakultní nemocnice, o které všichni víme, že její technické zařízení je momentálně v kritickém stavu.
Vcházím do vestibulu Sněmovny a první, co vidím, jsou dva kluci, kteří mi nabízejí ke koupi žluté srdíčko. Pak usedám do křesla pro čekající a vyhlížím pana ministra. Nenudím se, protože dnes parlament projednává státní rozpočet ve třetím čtení a přicházejí všichni – poslanci i členové vlády. Vidím osobnosti, které znám z televize, a odhaduji, kdo koupí srdíčko a kdo ne. Je to tak půl na půl. Konečně zahlédnu svého ministra a čekám s velkým napětím. Kupuje srdíčko a ještě se usmívá. Přiznám se, že jsem ráda a vstávám. V rozhovoru pak potlačuji otázku, jaký je jeho vztah k takovýmto veřejným sbírkám, ale je to zcela jasné a já tu nejsem kvůli transplantační jednotce, ale kvůli sestrám.
• V listopadu loňského roku vznikl na ministerstvu zdravotnictví odbor ošetřovatelství. Co si od něj jako ministr slibujete?
O kvalitě péče v nemocnicích rozhoduje kvalita péče zdravotních sester. Z toho plyne, že sestry musí být zastoupeny u všech důležitých rozhodnutí, která se týkají ošetřovatelství. Druhým důvodem pro vznik takového odboru je vstup naší země do Evropské unie, která požaduje, aby vzdělávání našich sester bylo srovnatelné se vzděláním sester jejích členských zemí a byl tak umožněn volný pohyb pracovních sil. Systém vzdělávání českých sester se musí dramaticky změnit. Hlavní náplní odboru je metodická příprava zákonů, vyhlášek, vládních nařízení, metodických pokynů apod. mimo jiné týkajících se přechodu na evropský model vzdělávání.
• Máte už dnes představu, jakým způsobem si vzdělání budou doplňovat sestry, které svoji kvalifikaci získaly ještě před reformou?
Tyto sestry se nebudou rekvalifikovat. Může se ovšem stát, že např. ředitel zdravotnického zařízení bude požadovat na určitou funkci vysokoškolsky vzdělanou sestru, a pak bude jejím úkolem, jak tuto podmínku splní.
• Máte zjištěno, jak váš nový odbor přijaly sestry z terénu?
Nemáme takový mechanizmus, kterým bychom toto mohli objektivně hodnotit.
• Jaký je váš názor na vysokoškolské vzdělávání sester?
Ošetřovatelství je náročný obor. Je dobré, aby některé sestry měly vysokoškolské vzdělání. Přednostně se uplatní na JIP, v psychiatrických odděleních a jinde, kde se vyžadují vysoce odborné výkony a postupy.
• Neměly by být takové sestry, například dnes sestry bakalářky, výrazně lépe finančně ohodnoceny než sestry, které takového vzdělání nedosáhly?
Striktní vazbu odměňování na vzdělání neakcentuji. Myslím, že ani mezi sestrami by to nebylo chápáno jako spravedlivé, zvláště ve vztahu k těm, které mají za sebou dlouholetou praxi. Vzdělání sester by se mělo promítnout v osobním hodnocení nebo sestra-bakalářka může být pověřena jinými úkoly apod.
• V současné době je již připraven projekt registrace sester. Vítáte tuto iniciativu?
Byl bych nejraději, kdyby se registrace sester řešila zákonem o Komoře sester a Komoře porodních asistentek s povinným členstvím. Součástí činnosti komor by byla i registrace. Je to nutné pro komunikaci s profesními organizacemi jiných zemí i pro zavedení celoživotního vzdělávání sester.
• Opačný postup nevadí?
Ne – není to nic proti ničemu. Otázkou je, kdo by registraci vedl, ministerstvo zdravotnictví, Institut pro vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně či jiný subjekt?
• Nevadí vám, že iniciativu ve vzdělávání středních zdravotnických pracovníků přebírají zahraniční firmy?
Je jedno, jestli sestru naučí zacházet se zařízením výrobce nebo stát. Nesouhlasím s tím, že firma znamená reklamu. Sestry nejsou naivní a samy si zjišťují, které výrobky jsou ty nejvhodnější. Bohužel, praxe je taková, že firmy platí lektora dobře a stát špatně. Stane se, že ten druhý si nechá rozdíl doplatit od firmy a oplátkou zmiňuje pochvalně její výrobky. Z této strany objektivita není zaručena nikdy, nehledě na to, že neexistuje odborník, který může poskytnout skutečně objektivní srovnání výrobků.
• Můžete říct něco k platům sester?
Při každém jednání, které se toho týká, doporučuji zvýšení platů sester i lékařů. Sestry by se měly dostat na výši 1,2 průměrného platu ve státě. Některé z nich, započítáme-li různé příplatky, to mají již dnes. Nemohu však říct termín, kdy takto budou odměňovány všechny sestry.
Jarmila Škubová
Na závěr rozhovoru vyslovil ministr zdravotnictví Bohumil Fišer tři přání do nového roku: