Neshodli se například na tom, za co by si lidé měli připlácet ve zdravotnictví a jak by se měla stanovit standardní péče placená ze zdravotního pojištění.
Po jednání to uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Se stanovením standardů a možností připlácení za nadstandard počítá novela o zdravotním pojištění. Ta je součástí zdravotnické reformy.
Odbory k ní mají velké výhrady.
„My jsme reformu zdravotnictví odmítli dost zásadním způsobem,“ řekl po jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil. Podle něj by mělo být prioritou získání zdrojů, aby se dalo zdravotnictví lépe financovat. Úspory se teď dělají na úkor pacientů, dodal Zavadil.
Spory o paragraf 13
Spory se vedou hlavně o paragraf s číslem 13, který má v normě o zdravotním pojištění připlácení umožnit. „My navrhujeme průlom do tohoto paragrafu. Je to po 20 letech naprosto klíčová záležitost otevírající reformu zdravotnictví,“ řekl Heger.
Podle něj není cílem změny rozšířit připlácení a jen dostat do zdravotnictví víc peněz, ale nastavit stejné poskytování péče pro všechny.
Odpadly by tak „výstřelky, kdy lékaři z dobré vůle či pod nátlakem pacientů“ volí třeba dražší zdravotnické materiály nebo operaci robotem, i když to v daném případě není nutné, dodal ministr.
Odbory mají výhrady hlavně k vymezení toho, co je vlastně standardní péče a na co by měl mít pacient nárok ze zdravotního pojištění. Podle nich je stanovení nedostatečné.
Standardem má být podle plánu ministerstva současný seznam výkonů, tedy vyhláška. Tu by si ale prý každé zdravotnické zařízení mohlo vyložit jinak, takže někde by třeba léčbu uhradila pojišťovna a jinde by si ji pacient musel platit.
Odbory chtějí posílit penzijní připojištění
Kromě připlácení na zdravotnictví byla včera na programu tripartity i důchodová reforma. Zatímco vize odborů a ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka se značně liší, zástupci zaměstnavatelů ministerské návrhy v zásadě podporují.
Kromě návrhu ministerstva práce a variant, které předložila ODS, zde prezentovaly svůj projekt odbory. Mj. jsou proti vyvedení pojistného ze státního průběžného pilíře na individuální účty spravované penzijními společnostmi. Funkci druhého pilíře by podle nich mohlo plnit současné penzijní připojištění, ale podstatně reformované.
Kromě toho navrhují, aby lidé odváděli na individuální účty nad rámec pojistného tři až devět procent superhrubé mzdy a stát jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty. Tento návrh je podle ČMKOS pro státní rozpočet nejméně nákladný.
„Jakékoli vyvedení ze systému znamená u každého procenta 12 miliard korun ze státního rozpočtu,“ varoval předseda OS Kovo Josef Středula. O reformě penzí má tripartita opět jednat 17. února.
Firmy a odbory se pak společně neshodly s vládou na stropech na sociální pojistné. Ty by podle nich měly být ve výši čtyřnásobku průměrného měsíčního platu, nikoli trojnásobku, jak navrhuje vláda. Ušetří se tím podle nich šest miliard korun ročně.