Trojkoalice, jejíž život záleží jen na libovůli nějakého zrádce, si do svého vládního programu vetkla privatizaci zdravotních pojišťoven.
Všichni zaměstnanci i podnikatelé musejí ze zákona každý měsíc platit zdravotní pojištění. Za více než pět miliónů důchodců, dětí a nezaměstnaných je platí povinně stát. Takto vybrané peníze spravuje devět zdravotních pojišťoven, které jsou zřízeny speciálními zákony.
Ty z nich činí veřejné instituce, kde VZP je plně pod kontrolou státu a v ostatních osmi zdravotních pojišťovnách má stát významné řídící a kontrolní pravomoci a postavení.
Ve správních radách některých zaměstnaneckých pojišťoven jsou zástupci iniciátorů vzniku těchto pojišťoven a významných zaměstnavatelů a zaměstnanců. Příkladem může být Zdravotní pojišťovna Škoda, kde klíčovou roli hraje automobilka Škoda. Obdobnou roli mají některé železárny v pojišťovnách na severu Moravy.
Tyto podniky nejsou spoluvlastníky pojišťovny, ale jejich zaměstnanci tvoří významnou část pojištěnců, a proto je jim přiznán podíl na kontrole a řízení těchto veřejných zaměstnaneckých pojišťoven.
Trojkoalice chce nyní správu zdravotní daně, která činí skoro 200 miliard korun ročně, svěřit komerčním institucím. Převod pojišťoven na akciové společnosti je faktickou privatizací doposud veřejných zdravotních pojišťoven.
Ministr Julínek o tom hovořil i během „Dalíkovy“ hry na vyjednávání s ČSSD, kdy dokonce navrhoval „vyvlastnění“ vlivu Škodovky či severomoravských hutí.
I zástupce KDU-ČSL MUDr. Josef Janeček stál na naší straně a nebyl nakloněn modelu, kdy s povinnou zdravotní daní podniká soukromá obchodní společnost.
Naproti tomu reprezentantka Strany zelených Džamila Stehlíková velmi vehementně prosazovala převod zdravotních pojišťoven na akciové společnosti s odůvodněním, že je to „standardní“.
Když byla zástupci ČSSD požádána, aby vysvětlila, v čem je akciová společnost spravující tyto „daně“ standardní a ve kterých zemích EU je povinné zdravotní pojištění svěřeno obchodním společnostem, tak nedokázala konkrétně odpovědět.
Vyjednávači z ČSSD při jednáních sdělili, že nikdy nepřistoupí na privatizaci zdravotních pojišťoven a na model, kdy se správa zdravotní daně stane předmětem podnikání majitelů pojišťoven. To už bychom i správu státního rozpočtu mohli místo ministerstvu financí svěřit soukromým společnostem.
Je zvláštní, že obdobná absurdita se zdravotním pojištěním se stala součástí koaličního programu. Veřejnoprávní zdravotní pojišťovny vlastně jen musí přerozdělit vybrané peníze na zdravotní péči a mají dohlížet na jejich efektivní využití ve prospěch svých pojištěnců.
Zdravotní pojišťovny - akciové společnosti by samozřejmě mohly libovolné množství vybrané daně použít, na co by uznaly za vhodné. Bylo by to jejich právo vyplývající z obchodního zákona.
Nyní jsou výdaje veřejných zdravotních pojišťoven na jejich vlastní činnost striktně limitovány okolo 3 až 4 % z vybrané částky. Akciová společnost by si klidně mohla pro sebe ukrojit třeba až 20 %, což konečně činí i běžné komerční pojišťovny.
Navíc by nemusely peníze vracet do zdravotnictví, ale mohly by je třeba investovat do nemovitostí či je používat na kapitálových trzích.
To je to, oč tu ODS hraje. Mít možnost „svobodně“ podnikat s 200 miliardami, které všichni lidé musí povinně měsíčně posílat na váš soukromý podnikatelský účet.
Lidé by se pak mohli jen tiše modlit, aby alespoň část z vyinkasovaných peněz šla na jejich léčení, když onemocní.
David Rath, Právo