Při tuberózní skleróze rostou tumory různě po těle. Jsou sice nezhoubné, ale narušují funkce orgánů

9. 8. 2024 12:30
přidejte názor
Autor: Freepik.com/freepik

Komplex tuberózní sklerózy (TSC) je vzácné vrozené onemocnění s incidencí cca jednoho nemocného na 6 až 10 tisíc obyvatel. Pacientům s tímto onemocněním rostou benigní tumory v různých orgánech a tkáních. Způsobují pak nejrůznější zdravotní problémy a narušují funkce srdce, mozku, ledvin či plic. TSC se nedá vyléčit, naštěstí ale nemusí výrazně snižovat délku dožití ani snižovat kvalitu života.

Co je tuberózní skleróza?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je tuberózní skleróza?
  2. Jaké má tuberózní skleróza příznaky?
  3. Diagnostika tuberózní sklerózy
  4. Léčba tuberózní sklerózy

Tuberózní skleróza je vzácné dědičné onemocnění, při kterém dochází ke vzniku nezhoubných útvarů v různých tělesných tkáních a vnitřních orgánech. Správně se označuje jako komplex tuberózní sklerózy, případně se používá zkratka TSC vycházející z anglického Tuberous Sclerosis Complex.

Nádory vznikající při tomto onemocnění jsou benigní, nerozšiřují se tudíž do okolních tkání. Většinou ale vyrůstají v důležitých orgánech – nejčastěji jde o mozek, srdce, cévy, plíce, ledviny a pokožku. Funkce takto postižených orgánů je narušená, z čehož vyplývají nejrůznější zdravotní problémy a další komplikace.

Komplex tuberózní sklerózy je autosomálně dominantně dědičná choroba. Příčinou onemocnění je mutace genů, které se starají o regulaci buněčného dělení. Konkrétně se jedná o tumor supresorové geny TSC1 a TSC2. Poškozené geny neplní v tomto případě svou kontrolní funkci, buňky se tudíž nekontrolovatelně dělí a vytváří benigní útvary. Ne všichni nemocní ale zdědí toto onemocnění po rodičích. U cca dvou třetin pacientů se jedná o spontánní změnu genomu, jejich rodiče tudíž nejsou nositeli abnormálních genů. [1, 2, 3, 4, 5]

Jaké má tuberózní skleróza příznaky?

Klinické projevy komplexu tuberózní sklerózy se odvíjí od toho, jaký konkrétní orgán byl postižen. Také záleží na tom, jak moc jsou tumory velké a zda utlačují jiné orgány.

  • Srdce: nádory prorůstající srdeční svalovinou mohou omezovat schopnost pumpovat krev. V nejhorších případech může dojít k srdečnímu selhání. Většina těchto tumorů už se v dospělém věku nezvětšuje.
  • Mozek: nezhoubné útvary v mozkové tkáni zvané astrocytomy způsobují mnoho závažných problémů. U dospělých zvyšují nitrolební tlak, u dětí mohou přispět k rozvoji hydrocefalu. Bývají spojovány také se změnami osobnosti, poruchami intelektu, poruchami kognitivních funkcí a epileptickými záchvaty.
  • Ledviny: v ledvinách vznikají cysty, případně angiomyolipomy, což jsou nezhoubné nádory vyrůstající z krevních cév, tukové tkáně a svalových buněk. Angiomyolipom představuje nejběžnější typ mezenchymového tumoru ledviny, v jiných orgánech se většinou nevyskytuje. Tumory v ledvinách zhoršují renální funkce a přispívají k rozvoji hypertenze.
  • Plíce: plicní tumory mohou omezovat funkci plic. Projevují se kašlem a dušností, problémy se výrazně zhoršují při zátěži. Nádory v plicích jsou častější u žen v porovnání s mužskými pacienty.
  • Oči: nezhoubné tumory na sítnici či očním nervu zvané hamartomy někdy vypadají jako bílé skvrny. Většinou jsou nečinné a nezpůsobují žádné poruchy vidění.
  • Kůže: kožní změny jsou u TSC velmi časté. Mohou se objevit nejrůznější výrůstky, hrbolky, drobné depigmentace či bílé skvrnky (hypomelanotické makuly). Hrbolky se běžně vyskytují na čele a obecně na obličeji. Začínají vznikat již v dětském věku, na první pohled mohou vypadat jako akné. Postiženy jsou i nehty, pod kterými vznikají hrbolky.
  • Zuby: prakticky všichni pacienti s tímto onemocněním mají důlky v zubní sklovině trvalého chrupu. Objevit se mohou i výrůstky na dásních a skvrny na jazyku.

Kromě útlaku postižených orgánů a okolních tkání jsou nezhoubné tumory nebezpečné v tom, že mohou začít krvácet. V méně závažných případech způsobí jen krvácení do moči, ale je zde také dost vysoké riziko vnitřního krvácení, které může být život ohrožující. [6, 7, 8, 9, 10]

Diagnostika tuberózní sklerózy

Pokud se komplex tuberózní sklerózy nevyskytuje v rodině, může být cesta ke správné diagnóze zdlouhavá. Projevy TSC jsou natolik pestré, že nelze s naprostou jistotou říct, jaká je jejich příčina. Jestliže má rodič tuberózní sklerózu, je zde 50% šance, že bude tímto onemocnění trpět i jeho potomek. U většiny dětí ale vzniká mutace genu de novo, takže se na rodinnou anamnézu nedá vždy spoléhat. Lékaři se proto při podezření na tuberózní sklerózu zaměřují na celý komplex příznaků.

Naprostým základem jsou zobrazovací metody, které detekují tumory v těle:

Případné postižení srdce se vyhodnotí pomocí echokardiogramu a elektrokardiogramu (EKG). Dále odborníci zkoumají stav ledvin, které by se měly vyšetřovat pravidelně. Vyšetření vnitřních orgánů by se mělo doplnit ještě funkčním vyšetřením plic.

K potvrzení diagnózy TSC jsou dnes k dispozici speciální genetické testy, které odhalí změnu na TSC genu. Ne u všech pacientů je ale tato mutace detekovatelná. Negativní výsledek genetického vyšetření tudíž ještě nemusí znamenat, že pacient netrpí tuberózní sklerózou. [11, 12, 13, 14, 15]

Léčba tuberózní sklerózy

Komplex tuberózní sklerózy patří bohužel mezi nevyléčitelné choroby. Léčba je proto symptomatická, zaměřuje na zmírnění specifických příznaků, které pacienta trápí, a také na zpomalení progrese onemocnění. V dnešní době existují léky zvané everoliny, které zpomalují dělení buněk a tím omezují růst tumorů. Používají se k léčbě určitých typů tumorů v mozku a ledvinách, které nelze chirurgicky odstranit. Zasahují ale i do imunitního systému, proto jde o dost náročnou léčbu, která není vhodná úplně pro každého pacienta.

Glioblastom je nejagresivnější mozkový nádor. Jen čtvrtina nemocných žije déle než rok
Přečtěte si také:

Glioblastom je nejagresivnější mozkový nádor. Jen čtvrtina nemocných žije déle než rok

Většina nemocných má nezhoubné nádory na mozku. Zejména u dětí se pak často objevují infantilní křeče a jiné záchvaty, na které se předepisují antiepileptika. Důležitou součástí léčby jsou pochopitelně i chirurgické zákroky. K nim se přistupuje u nádorů, které utlačují okolní orgány, a také u tumorů s vysokým rizikem závažného krvácení. U kožních lézí lze využít laserové odstranění či dermabrazi. Vhodné je to zejména u výrůstků na obličeji. [16, 17, 18, 19]

Tuberózní skleróza: prognóza

Většina pacientů s komplexem tuberózní sklerózy nemá výrazněji zkrácenou délku života. Čím dříve se onemocnění zachytí, tím je prognóza lepší. Pochopitelně záleží i na počtu, velikosti a umístění jednotlivých tumorů. Některé tumory mohou způsobovat skutečně závažné problémy a pokud se nijak neléčí, může dojít k selhání ledvin, srdce a jiných životně důležitých orgánů. [20, 21, 22]

Zdroje: nih.gov, msdmanuals.com, clevelandclinic.org, mayoclinic.org, childrenshospital.org, rarediseases.org, nhs.uk, tscalliance.org, webmd.com, tsa.org.au, stefajir.cz, ikem.cz, pediatriepropraxi.cz, internimedicina.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?