Poskytnutí nezbytné lékařské pomoci každému je ve většině vyspělých států samozřejmostí. Neplatí to však o Číně, kde i ve zdravotnictví vládnou tvrdé zákony trhu.
Agentura Nová Čína minulý rok upozornila, že i když je Čína čtvrtá největší ekonomika světa, čínské zdravotnictví je mezi členy Světové zdravotnické organizace (WHO) čtvrté nejhorší.
Většina čínských nemocnic patří státu, ale některá zdravotní zařízení jsou v soukromých rukou. Od roku 2004 mohou nemocnice vlastnit i zahraniční podnikatelé. Sektor zdravotnictví zatím není v Číně příliš výnosný, některé nemocnice sice vykazují mírné zisky, většina z nich, a to i soukromé, jsou ztrátové.
Čínské zdravotnictví je ve světě často hodnoceno negativně, což ovlivňuje především nedostupnost zdravotních služeb pro velkou část obyvatelstva.
Zdravotní systém totiž prošel během posledních patnácti let výraznou proměnou, která zjednodušeně řečeno znemožnila chudým Číňanům nechat se odborně léčit.
Pro lidi žijící v periferních, venkovských nerozvinutých částech země se kvalitní a odborná pomoc lékaře stala nedosažitelným luxusem, protože socialistické poskytování zdravotní péče všem je už minulostí a na drahé pojistné rolníci nemají.
Čínský pacient je buď pojištěn a případnou léčbu hradí pojišťovna, nebo si zdravotní služby platí v hotovosti. Platit si pojištění jsou ale schopni jen slušně situovaní obyvatelé.
Centrální vláda se pokouší tristní situaci chudších vrstev řešit, proto zavedla pro méně rozvinuté regiony takzvaný Kooperativní družstevní systém.
Spočívá v dělbě plateb zdravotního pojištění mezi stát, místní správu a jednotlivé občany. „Je velice těžké představit si situaci, že nejste pojištěn, nemáte hotovost. V tomto ohledu je Čína tvrdě kapitalistickou společností,“ připouští Wen Süjang, manažer společnosti Linet Far East.
Hana Boříková, EURO