Přednášky probíhají v budově Akademie věd ČR v Praze 1 a vystoupí zde celkem 13 předních českých odborníků. Zmiňme například prof. MUDr. Josefa Syku, DrSc., prof. MUDr. Evu Sykovou, DrSc., prof. MUDr. Jiřího Rabocha, DrSc. či prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc.
Březen se stal tradičním měsícem, kdy je veřejnost v Evropě a USA informována o novinkách v neurovědních oborech. Koordinaci akce má v Evropě na starosti European Dana Aliance for the Brain (EDAB) a na americkém kontinentě Dana Aliance for Brain Initiatives. V České republice se na jeho realizaci podílejí Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., Česká společnost pro neurovědy a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. Přednášky podporuje program QUALITAS v rámci strategie Akademie věd ČR.
Tradici konání Týdne mozku v České republice inicioval v roce 1998 profesor Josef Syka, který k letošnímu programu uvedl: „Snažíme se pokrýt široké spektrum neurovědního výzkumu a léčby neurologických a psychiatrických onemocnění, přinášíme nové poznatky z genetiky i ze světa zobrazovacích diagnostických metod.“
Profesor Syka upozornil na stoupající výskyt neurologických a psychiatrických onemocnění, stejně jako na vysoký počet pacientů, kteří jsou v důsledku onemocnění mozku v invalidním důchodu. Jen pro duševní choroby žije v invalidním důchodu 90 000 českých pacientů. Veřejnost je podle něj důležité průběžně edukovat o problematice, a to nejlépe od dětského věku. Pro zajímavost, v USA navštěvují vědci již žáky mateřských a základních škol a motivují je tak k zájmu o vědecké poznání
V loňském roce přednášky Týdne mozku navštívilo přes 1800 posluchačů. „Medicína je dnes tak fragmentovaná, že často i kolegům z jiných oborů přednáším stejným jazykem jako středoškolákům, kteří jsou nejvíce zastoupeni mezi posluchači. Naopak musím říct, že účastníci Týdne mozku jsou dobře připraveni a mají zajímavé dotazy,“ doplnila profesorka Syková. Současně připomenula, že mozek lze udržovat v dobré kondici do pozdního věku, a to pomocí neustálé duševní, ale i tělesné aktivity.
A jaké problémy aktuálně zaměstnávají neurovědce? „V oblasti genetiky je to například polygenní dědičnost, kterou nacházíme u řady chronických onemocnění mozku,“ uvádí profesor Syka. Také neznalost příčiny mnohých onemocnění je velkým problémem, způsobujícím, že se tyto choroby léčí až v pokročilém stadiu. „Pokud bychom znali příčinu onemocnění, jako je například Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc, a dokázali odhalit časné markery těchto onemocnění, mohli bychom předejít jejich budoucímu rozvoji,“ vysvětlila profesorka Syková.
Více informací a seznam přednášek naleznete na www.tydenmozku.cz.