„Zrovna testujeme vzorky na tuberkulózu. Jde ji poznat na první pohled,“ ukazuje primář Pavel Čermák zkumavku s vrstvičkou připomínající plíseň. Pak ji vrací k desítkám dalších vzorků. Vypěstování bakterie ve zkumavce je vůbec nejjistější metodou, jak přítomnost tuberkulózy prokázat. Má však jednu vadu – trvá šest týdnů, u pomalu rostoucíchkmenůaž dvanáct.
„Rychlá kultivace ale ukáže přítomnost už za 13 dnů,“ říká Pavel Čermák a třepe s ampulkou, ve které je na rozdíl od té předchozí tekutina. Vypadá to, jako když v ní sněží.
Odolnost máme v genech
Na to, abychom byli schopni rozpoznat TBC za jeden den, musíme vyjít o patro výše, kde se nacházejí genetické laboratoře. A právě tady, v Thomayerově nemocnici, je zkoumání tuberkulózy specialitou.
I když si mnozí z nás asi řeknou, že souchotiny jsou nemocí našich prapředků, ani u nás není výskyt nulový. Například v roce 2009 v Česku bylo 710 nemocných, dvacet až třicet procent jsou cizinci. Nakazit se jde jednoduše – vdechnutím bakterií, které nemocný vykašlává.
„Roli hraje oslabená imunita. V rozvojovém světě je proto častá kombinace AIDS a TBC, problémy mají z neznámých důvodů i pobaltské státy. K nemoci ale máme vrozené dispozice. Je totiž podmíněna enzymem, a když ho někdo nemá tak účinný, nakazí se snáze. Proto byla tuberkulóza onemocněním králů, ačkoliv měli dobrý jídelníček,“ vysvětluje Pavel Čermák.
Imunní proti lékům
Dnes sice na rozdíl od středověku a novověku známe účinné léky, objevuje se ale jiná komplikace: rezistence. Lékaři rozlišují tři skupiny: první, kterou znají už čtvrt století, odolává dvěma druhům léků. Asi před sedmi lety se objevila další, ještě odolnější forma. Vposlední době se ale v Indii či Itálii vyskytuje i takzvaná totálně rezistentní skupina – léčit ji sice jde, ale jen vysoce toxickými léky.
Zázrak, který jako jediný u nás umí nejen do dvou hodin diagnostikovat TBC, ale i zjistit, nakolik je testovaná forma rezistentní, vypadá tak trochu jako inkoustová tiskárna.
„Vyvinula ho americká armáda pro potřeby války biologickými zbraněmi, ale pak ho uvolnila pro použití v lékařství. Je tedy plně automatický, aby s ním mohli zacházet i vojáci v terénu,“ podotýká Pavel Čermák. Oproti běžné genetické analýze, která trvá den a stojí zhruba 400 korun, ovšem toto vyšetření přijde na 1400 korun.
Ačkoliv by se však mohlo zdát, že moderní genetické metody jsou neomylné, opak je pravdou. Na rozdíl od prostého pěstování bakterií ve zkumavce totiž nedokáže rozeznat mrtvý mikroorganizmus od živého.
Stop sepsi i chřipce
Diagnostika TBC však není tím jediným, čím se místní laboratoře mohou blýsknout.
I dnes hodně lidí umírá na sepsi, tedy stav, kdy se tělo nedokáže ubránit invazi mikroorganizmů – například po operaci nebo úrazu. Bakterie se začnou vyplavovat do krevního oběhu a vyvolají septický šok. Proto je třeba rychle zjistit, zdamápacient nějakou infekci.
„Máme automatický přístroj, který otestuje krev pacienta a zjistí: Ano, tady je tento typ bakterie. Díky tomu pak lékař ví, jakou skupinu antibiotik má nasadit. Jinak by musel nasadit ta nejsilnější, ani tam se ale nemusí trefit a vznikají pak rezistence,“ vysvětluje Pavel Čermák.
Thomayerova nemocnice se navíc jako jediná v republice pyšní přístrojem, který umí ve vzorku najít 25 respiračních virů. Ostatní metody jsou totiž šité na míru jednoho mikroba.
„Když lékař neví, co pacientovi je, pošle vzorek z dýchacích cest a my řekneme: Je to prasečí chřipka. Bohužel vyšetření, které trvá 24 hodin, stojí tisíce korun,“ povzdechne si Pavel Čermák a dodává: „Skutečnost zkrátka nevypadá jako v amerických filmech, kde přivezou pacienta na pohotovostahnedněkdokřičí,že má v krvi to a to. Ale přístroje podobné tomuto by to jednou umět mohly.“