V Česku existují čtyři velcí obchodníci - společnosti Hospimed, Puro-klima, Transkontakt a Hypokramed. Ty loni zprostředkovaly nákupy za 3,3 miliardy korun (bez DPH).
Ve výběrových řízeních si zásadně nekonkurují. Existuje tedy vážné podezření, že se za rok 2009 zbytečně ztratila celá miliarda na provizích.
Přes polovinu podezřelých zakázek vypsaly státní nemocnice pod přímou správou ministerstva zdravotnictví.
Za obdobných podmínek nakupují nemocnice techniku i v roce 2010.
Drahý prostředník
Ve výběrových řízeních se obvykle nezveřejňují žádná data, s jejichž pomocí by se dalo prokázat, že nákupy jsou předražené. Jedinou výjimkou je počet uchazečů. Čím jich je méně, tím větší je podezření, že se zadavatel nesnažil získat dobrou cenu.
Aktuálně.cz se má k dispozici například neveřejnou dokumentaci o loňském nákupu přístroje CT ve Fakultní nemocnici Plzeň. Nejmodernější typ rentgenu vyrábí Siemens pod výrobní značkou Somatom AS+128 a nemocnice za něj zaplatila společnosti Hypokramed 33,7 milionu korun. Do soutěže se nikdo jiný nepřihlásil.
O deset měsíců později koupila stejně výkonný přístroj CT Karlovarská krajská nemocnice od firmy Philips za 24,3 milionu korun. Tehdy soutěžily dvě firmy, kromě vítěze ještě samotný Siemens. Neuspěl, i když svůj přístroj Somatom AS+128 nabízel za 25,3 milionu.
Součástí karlovarské nabídky Siemensu přitom byly tři pracovní stanice na vyhodnocení nálezu, zatímco plzeňský přístroj má pouze dvě. Zprostředkovatelská firma Hypokramed tedy v Plzni prodala Somatom AS+120 o 33 procent dráž, než nabízel výrobce.
Nejspornější případy
Přestože se předražení po plzeňském vzoru kvůli nedostatku veřejných informací obvykle těžko prokazují, podezřelé jsou loňské nákupy za 3,3 miliardy korun, při nichž se do soutěže přihlásil pouze jeden zájemce.
Aktuálně.cz se zatím podařilo získat podrobné údaje u téměř čtyř set milionové zakázky na přístroje pro Krajskou zdravotní Ústeckého kraje. Jediným zájemcem o zakázku bylo konsorcium Hypokramed a Puro-klima, které dodalo přístroje v průměru o čtvrtinu dráž, než bylo možné koupit na trhu.
Stejně sporná je dodávka Puro-klimy pro Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje za 350 milionů. Samotné přístroje mají podle smlouvy stát 140 milionů a zbytek holding zaplatí ze jejich zapojení a školení personálu.
Hradecký případ vyšetřuje protikorupční policie, ústecké nákupy zatím jen zkoumá bez viditelného výsledku.
Neobvykle vysokou částku 139 milionů korun zaplatila také Nemocnice Na Homolce společnosti Transkontakt za dodání Leksellova gama nože od švédské firmy Elekta. Aktuálně.cz se podařilo získat údaje o tom, že americké nemocnice kupují gama nůž o dvacet milionů levnější.
Méně zájemců, vyšší cena
To, že vztah mezi počtem nabízejících a dosahovanou cenou je nepřímo úměrný, potvrzuje na základě speciální studie Transparency International její autor Jan Pavel.
Před dvěma lety analyzoval veřejné zakázky v dopravě a zjistil, že každý nový zájemce snižuje předpokládanou cenu zakázky o 4,4 procenta.
Pokud stát osloví předem vybraného zájemce, zvýší se tím konečná cena o 19,8 procenta. Stejný efekt má praxe, kdy zadávací podmínky vyloučí kromě jednoho všechny potenciální zájemce. Tato praxe byla použita při nákupech Krajské zdravotní a v případu gama nože.
Náklady se zvýší i v případě, kdy jediným kritériem v soutěži není nabízená cena. To je u zdravotnických přístrojů běžné: například u plzeňského CT měla cena při rozhodování o zakázce váhu 60 procent, o zbylých 40 procentech rozhodovaly technické parametry přístroje. O nastavení parametrů však rozhoduje bez veřejné kontroly výběrová komise.
„Volbou nejnižší nabízené ceny jako jediného kritéria je při hodnocení nabídek zcela vyloučena subjektivnost, v případě jiných kriterií není,“ upozorňuje Pavel. Podle jeho zkušeností se firmy raději nehlásí do soutěží, kde se nerozhoduje jen podle ceny.
Ministerstvo nic nevidí
Jak bylo uvedeno, přes polovinu podezřelých zakázek vypsaly státní nemocnice pod přímou správou ministerstva zdravotnictví.
Ministerstvo financuje z evropského dotačního programu IOP také část krajských nákupů. Program IOP platí zvláště modernizaci traumatologických a onkologických center, kde se pravidelně hlásí jediný zájemce.
Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň nevidí na loňské praxi nic podezřelého, ministerstvo i nemocnice se podle něho striktně drží zákona o veřejných zakázkách.
„Například přidělování finančních prostředků z programu IOP podléhá jednomu z nejsložitějších systémů hodnocení, který nikdo jiný nepoužívá,“ upozorňuje Sršeň. Dodává, že ministerstvo vždy určuje maximální ceny za jednotlivé přístroje a provádí přísné kontroly, jestli se nepřekračují. „Zatím jsme nezjistili zásadní pochybení,“ vysvětluje Sršeň.