Lékaři na Znojemsku se nemusí obávat podstatného snížení počtu dárců krve. Redakci Zdraví.Euro.cz to sdělil MUDr. Miloš Bohoněk, primář Oddělení hematologie a krevní transfúze v Ústřední vojenské nemocnici Praha. Reagoval tím na skutečnost, že jedna z rakouských firem zabývajících se zpracováním plazmy (tzv. plazmaferetické centrum) nabídla českým občanům na Znojemsku možnost podstoupit finančně výhodné odběry krevní plazmy v Rakousku.
„Daná skutečnost samozřejmě nebude mít na dárcovství krve v regionu podstatnější vliv, stejně jako nemá plazmaferetické centrum stejné společnosti v Linzu vliv na dárcovství krve v Jižních Čechách“, uvedl Bohoněk. Dárci krevní plazmy totiž tvoří poměrně malou skupinu dárců a se skupinou dárců plné krve si téměř nekonkurují.
Bezproblémový souběžný provoz transfúzních stanic a center pro zpracování plazmy ve stejném nebo blízkém regionu lze doložit na několika příkladech. Například na území Rakouska působí dalších 11 plazmaferetických center (jen ve Vídni jsou 3) a Rakousko rozhodně nemá nedostatek bezpříspěvkových dárců plné krve. Ti docházejí do mnoha tamních středisek zřizovaných Červeným křížem. Stejně tak v sousedním Německu je v provozu několik desítek komerčních plazmaferetických center a současně dostatek bezpříspěvkových dárců plné krve.
V Česku podobnou situaci již zažila např. transfúzní služba v Praze. Dvouleté fungování soukromého plazmaferetického centra v letech 1994-1996 tenkrát nezpůsobilo žádné problémy v jejích registrech dárců plné krve.
V letech 1994-1998 byl v ČR velmi rozvinutý plazmaferetický program při řadě transfúzních stanic, aniž by v té době došlo k poklesu odběrů plné krve. Tento program byl ale koncem 90. let významně utlumen, téměř o 80%. Bylo to způsobeno jednak problémy s výstavbou a následnou likvidací firmy SEVAC, jednak neexistencí jiné vhodné možnosti zpracování nebo prodeje krevní plazmy. Současné podmínky zahraničních zpracovatelů plazmy jsou totiž pro většinu nemocnic nevýhodné.
Podle Bohoňka tedy vše nasvědčuje tomu, že dárců plazmy je v ČR dostatek. V posledních dvou letech však z výše uvedených důvodů v ČR zůstává nevyužito a likvidováno ročně zhruba 20-30 tisíc litrů lidské plazmy. „Plazma je velmi ceněnou farmaceutickou surovinou. Je ke škodě našeho státu, že není schopen její získání a zpracování využít ve vlastní prospěch. A to je škoda nejen v rovině ekonomické, ale i etické“, dodal Bohoněk.
mka, Zdraví.Euro.cz, 19.10. 2001