Na první pohled by se mohlo zdát, že péče zaměstnavatele o zdraví svých pracovníků je věcí posledních desetiletí. Opak je ale pravdou.
Například František Ringhoffer už v roce 1886 zřídil ve smíchovské vagónce stálou lékařskou a ambulantní službu.
Tomáš Baťa inspirován zkušenostmi ze svého pobytu ve Spojených státech vydal pro nové zaměstnance sedmadvacetistránkovou příručku, kde značná část byla věnována hygieně a správnému životnímu stylu.
Pro své pracovníky také měl podnikové zdravotní středisko a firemní nemocnici. A v příkladech by se dalo pokračovat.
Velkou pozornost těmto otázkám věnují v USA. Na vysokých školách se dokonce přednáší předmět Podpora zdraví na pracovišti a zdravotní výchova. Podniky tam mimo jiné platí první dny nemocenské ze svého.
Jak uvádí profesor David H. Chenoweth z East Carolina University, podíl podnikatelské sféry na celkových výdajích na zdravotnictví v Americe vzrostl z 18 procent v roce 1965 na více než 30 procent v roce 1997. Německé průzkumy ukazují, že v řadě případů investicí jedné marky do zdraví pracovníků se dají ušetřit až tři marky.
Zdraví vyžaduje systémový přístup
V Česku po určitém odklonu podniků od zdravotní péče po roce 1989 si zaměstnavatelé i stát znovu uvědomili její nutnost.
Svědčí o tom nejen legislativa, ale například na přelomu tisíciletí udílení vybraným firmám titul Zdravý podnik či Úřadem bezpečnosti práce udělované certifikáty Bezpečný podnik, které mají ještě větší tradici.
Mezi nositeli titulu Zdravý podnik je například Škoda Auto, inspirovaná jistě svou německou matkou, která této tematice věnuje soustavnou pozornost. Nebo Procter & Gamble - závod Rakona, kde je vliv americké matky také zřejmý.
Příkladem systémového přístupu může být třeba Rakona. Vychází z celkových hodnot společnosti Procter & Gamble, které platí ve všech jejích podnicích na celém světě.
Uvnitř společnosti existuje takzvaný Medical Network složený z lékařů a sester a tato síť stanovuje určitá naprosto závazná pravidla.
O těch se nediskutuje a management každé pobočky je musí akceptovat. I když se jedná o podnikové standardy, v řadě zemí představují opatření nadstandardní, nad rámec místní legislativy.
Zdeněk Šíma, manažer lidských zdrojů společnosti Procter & Gamble v České republice, má celý systém rozdělený na tři okruhy.
Prvním je vytváření bezpečného pracovního prostředí. I když to na první pohled nevypadá jako benefit, právě v této oblasti se mohou firmy od sebe velmi lišit. A pro zdraví je to velmi závažné.
Zavedená opatření na zvýšení bezpečnosti práce pomohla k eliminaci rizik na pracovištích, a to i z hlediska hluku, vibrací nebo chemického zatížení. Společnost dále například provedla ergonomickou studii, která vedla k úpravě pracovišť, k lepšímu přístupu k různým činnostem například u pasů při balení výrobků, ale také k zajištění rovnoměrného zatížení pohybového ústrojí.
Všichni zaměstnanci jsou vychováváni k tomu, aby vyhledávali možná rizika na pracovišti. Jsou za to i hodnoceni.
„Provozní slepotu“ pak eliminují pravidelné návštěvy lidí, kteří v provozu nepracují, včetně lékařky a sestry, které k tomu mají speciální přípravu.
Každý nový technický projekt začíná slovem bezpečnost a úspěšným bezpečnostním auditem musí skončit. Provádějí se i zvláštní projekty na podporu bezpečnosti práce - například elektronické ovládání vrat, které má zabránit možnosti střetu zaměstnance s vysokozdvižným vozíkem.
Druhým prvkem je již přímo zdravotní prevence. Každý zaměstnanec prochází komplexní roční zdravotní prohlídkou v nadstandardně vybavené podnikové ordinaci. Sestává se ze spirometrie, EKG, vyšetření krve a audio a očního vyšetření. Při zjištěných odchylkách od normy má firma nasmlouvané špičkové odborné lékaře, kterým daného pracovníka předá do péče.
Existuje i preventivní program nabízející zaměstnancům zdarma dvakrát ročně vitamínové balíčky, očkování proti chřipce, rehabilitační tělocvik. Samozřejmě zde ale záleží na vůli každého, kdo nabídky využije a v jaké míře.
Firma zaznamenává například vzrůstající zájem o očkování, kdy se vloni nechalo očkovat téměř třicet procent pracovníků. Zahrnout sem můžeme také stravování s nabídkou takzvané racionální výživy, která také získává stále více na oblibě.
Zdeněk Šíma do systému zahrnuje i zajištění celkové duševní a fyzické pohody. K němu přispívá plně hrazené životní pojištění, penzijní připojištění, sportovní vyžití, ale třeba i péče o matky na rodičovské dovolené.
Pokud je to možné z jedné nebo druhé strany, firma se jim snaží zajistit nejen bezproblémový návrat zpět do práce, ale i v době neplacené rodičovské dovolené jim třeba přispívá na penzijní připojištění.
Zaměstnanci mají po pěti letech nárok na tříměsíční neplacené volno, které mohou využít za jakýmkoliv účelem. Společnost za ně v té době platí povinné odvody.
A proč to vše v Rakoně dělají? Zdeněk Šíma říká: „Je to všestranně prospěšný přístup. Výhodný je jak pro pracovníka, tak pro firmu a konec konců i pro stát. Když pominu hodnoty naší společnosti, pak všechno jednoznačně souvisí se spokojeností lidí. Jen zdravý a spokojený člověk žije a pracuje naplno. Efektivita opatření bezpečnosti práce se projevuje v minimálním množství úrazů a nízké nemocnosti. Při téměř pěti stech zaměstnancích jsme loni měli jen dva úrazy. A to v Rakoně za úraz považujeme například i pouhé říznutí do prstu. Absence u našich pracovníků se pohybuje v úrovni tří procent. To je myslím na Česko vynikající stav.“
Zdravotní benefity očima poskytovatelů služeb
Zvýšený zájem o zdraví vedl k tomu, že zdravotníci nabízejí organizacím poměrně velmi široký sortiment zaměstnaneckých výhod. I takových, o kterých ještě nebyla řeč.
Například společnost Santé v rámci takzvané Manažerské karty nepřetržitý kontakt na sestru a lékaře, roční pravidelné komplexní prohlídky, prevenci u odborných lékařů či třeba vyzvednutí léků a jejich dovoz klientovi.
V nabídce jsou i různé druhy očkování, vitamínové balíčky, rehabilitace, a co je pro manažery jistě důležité, i psychologickou službu - třeba antistresové programy, odvykání kouření…
Podobnou nabídku najdeme i u dalších poskytovatelů, jako je třeba DC Mediscan - včetně relaxačních víkendových lázeňských pobytů, samozřejmě příjemného prostředí, možnost objednat se a dlouho u lékaře nečekat a podobně.
Oč je největší zájem? Alžběta Houdková ze Santé uvádí zdravotní péči formou Manažerské karty, která přináší největší výhody majiteli, dále pak o očkování proti chřipce, rehabilitační procedury a vitamínové balíčky. Satratzemis Konstantinos z DC Mediscanu připomíná dentální hygienu, péči o zrak včetně kontaktních čoček, ale také fyzioterapii, relaxační pobyty či preventivní očkování.
Pokud jde o klienty-podniky, Alžběta Houdková říká: „Tyto benefity využívají jak mezinárodní, tak i české společnosti, nejvíce však firmy s více než třemi sty zaměstnanci. Vitamíny, očkování či masáže poskytují firmy prakticky všem zaměstnancům. Péči formou zdravotní karty většinou jen managementu.“
Satratzemis Konstantinos k tomu dodává: „Nerozhoduje ani velikost či obor podnikání. Spíš kultura firmy, přístup k vlastním zaměstnancům - to je jejich společným rysem. A pokud jde o diferenciaci - komplexnost služeb, obvykle stoupá s postavením ve společnosti a s pracovním zatížením.“
Jan Přikryl, Hospodářské noviny