Jak napsal sobotní ukrajinský tisk, Igor Popov, poradce prezidenta Viktora Juščenka, řekl, že volba hlavy státu by se mohla konat 30. května, pokud v příštích měsících vypukne nekontrolovatelná epidemie.
„Pokud se situaci nepodaří zvládnout, musel by být vyhlášen kvůli chřipce výjimečný stav v zemi. Termín voleb by pak byl přeložen asi na 30. května, kdy se mají konat komunální volby,“ řekl Popov.
Juščenko ale v průzkumech daleko zaostává za ostatními, zejména za svou hlavní konkurentkou, premiérkou Julií Tymošenkovou. Popovův výrok byl proto přijat jako pokus prezidenta získat čas a zvýšit si šance na volební úspěch.
Sama Tymošenková podobné úvahy ostře odmítá. V žádné oblasti země podle ní není kvůli chřipce zatím kritická situace, a tak ke změně termínu voleb není důvod.
„Ukrajina potřebuje nového prezidenta - čím dříve, tím lépe,“ řekl i bývalý ministr zahraničí Arsenij Jacenjuk, který se také uchází o funkci hlavy státu.
Ukrajinu zasáhla dosud největší epidemie chřipky v evropských zemích. Bylo zde již zaznamenáno téměř 100 obětí a podle některých zdrojů až tři čtvrtě miliónu nakažených.
Írán hlásí desítky obětí
Na prasečí chřipku, vyvolanou virem A(H1N1), dosud zemřelo 33 Íránců. U dalších 2153 osob byla tato nemoc potvrzena. Oznámila to včera íránská média s odvoláním na informace ministerstva zdravotnictví.
Íránská ministryně zdravotnictví Marzíja Vahídová Dastdžerdiová nedávno uvedla, že podle odborníků v zemi se tímto virem nakazí každý týden 3000 až 4000 osob.
Řada tříd a škol byla proto uzavřena, úřady také zakázaly svým občanům uskutečnit letní pouť do Mekky během postního měsíce ramadánu. Zákaz byl nyní rozšířen i o tzv. velkou pouť, která letos začíná 19. listopadu. Zákaz platí pro osoby nad 65 let, děti, těhotné ženy a osoby trpící nemocemi cest dýchacích nebo srdce.
Úřady Saúdské Arábie, kde Mekka leží, se rozhodly počet poutníků kvůli chřipce nijak neomezovat - vše je podle nich v rukou božích.
Vakcína a léky: úřady zasahují
Farmaceutickou firmu Roche od pátku vyšetřují jihokorejské úřady pro podezření, že ilegálně skupovala lék Tamiflu, který lze použít pro nemocné s prasečí chřipkou. Údajně jej pak prodávala soukromým firmám, jako jsou banka HSBC a výrobce léků Novartis, které se obávají masové nepřítomnosti zaměstnanců v případě epidemie.
Podobný skandál vypukl i v USA. Městští představitelé v New Yorku totiž přiznali, že předali vakcínu proti prasečí chřipce některým velkým firmám v oblasti, jako jsou banky Goldman Sachs či Citigroup. Úřady to hájí tím, že společnosti dostaly očkování jen pro zaměstnance vystavené „vysokému riziku“.