V oblasti veřejného zdravotního pojištění Němeček navrhuje:
- povinné zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven tak, aby bylo zřejmé, za jaké výkony je placena jaká úhrada;
- zákaz náboru pojištěnců prostřednictvím externích firem, zakáže zákon;
- snížení maximálního ročního přídělu do provozních fondů zdravotních pojišťoven, novela vyhlášky přinese úsporu přes 700 milionů korun ročně;
- snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven na polovinu, uvolní se tím zhruba 600 milionů korun ročně;
- rozšíření informační povinnosti pojišťoven vůči ministerstvům zdravotnictví a financí, data se využijí jako podklad pro přípravu úhradové vyhlášky a dalších analytických prací, včetně dohledu nad zdravotními pojišťovnami;
- možnost spolupráce zdravotních pojišťoven při revizní činnosti, legislativa by měla umožnit pojišťovnám sdílet revizní činnosti, případně si je nasmlouvat u jiné pojišťovny. Přinese to úspory a zefektivní činnost kontrolorů;
- zlepšení dohledu nad úhradovými mechanismy, podřídit správu a rozvoj platby za diagnózu DRG, užívané v akutní lůžkové péči, tím zlepšit dohled nad úhradovými mechanismy;
- zpřesnění úpravy střetu zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven, cílem je přesnější definice osob, které jsou ve střetu zájmů, zároveň budou stanoveny sankce za porušení.
V oblasti organizace poskytování zdravotních služeb Němeček navrhuje:
- zřízení přístrojové komise, posoudí účelnost jejich pořízení ve vztahu k potřebě jejich dostupnosti a při zohlednění jejich efektivního vytížení;
- centralizaci nákladné zdravotní péče do center vysoce specializované péče, upravit úhradové mechanismy tak, aby bylo jednoznačně preferováno poskytování určité péče právě v těchto centrech. Soustředěním této péče lze dosáhnout úspory prostředků na diagnostiku, léčbu i další sledování pacientů, a to při zachování nebo i zlepšení kvality péče;
- dokončení koncepce systému následné a dlouhodobé lůžkové péče a domácí zdravotní péče, včetně péče paliativní, včetně nového nastavení úhrad z veřejného zdravotního pojištění;
- úhradovou regulaci zdravotnických prostředků;
- rozšíření úhradových aukcí;
- indikátory kvality a jejich zavedení do praxe;
- rozvoj systému interního hodnocení kvality.
U jednotlivých nemocnic a ústavů zřizovaných ministerstvem zdravotnictví Němeček navrhuje:
- průběžně vyhodnocovat jejich platební schopnost;
- stanovit a vyhodnocovat ukazatele zdravotních služeb, jež vykazují;
- uložit jim povinnost zveřejňovat všechny smlouvy s dodavateli a ceny nakupovaných služeb;
- zavádět podrobné analýzy rozsahu nákupu služeb od externích firem;
- v maximální možné míře provádět centralizované nákupy u komodit, u nichž se dá předpokládat finanční úspora při tomto způsobu nákupu.