Jde o neinvazivní metodu, která může být prováděna každým proškoleným zdravotníkem. Je důležité, aby si zdravotníci při praktických seminářích pravidelně opakovali a zkoušeli manipulaci se samorozpínacím vakem na modelech, neboť tato metoda je na provedení více náročná než ventilace bez pomůcek. A při podcenění obtíží a nesprávné technice této dýchací metody je zde nebezpečí nedostatečného dýchání. Pokud nemáme techniku dýchání se samorozpínacím vakem dostatečně zvládnutou, je lépe provádět ji ve dvou.
Jeden udržuje polohu hlavy a dbá na těsnost masky a druhý zajišťuje dýchání pomocí vaku. Umělé dýchání pomocí masky a samorozpínacího vaku zahajujeme po uvolnění a zajištění dýchacích cest, pokud nedojde k obnovení spontánní dechové aktivity. Důležitý je výběr správné přiléhající masky a odpovídajícího vaku. Masky i vaky jsou k dispozici v několika velikostech pro dospělé, děti a pro nejmenší děti. Princip fungování a použití je stejný, hlavní rozdíl je v objemu používaných vaků.
Technika dýchání:
* klekneme si nebo si stoupneme za hlavu pacienta,* provedeme mírný záklon hlavy, * levou rukou přizvedneme a zajistíme dolní čelist, a to tak, že 3. až 5. prstem obejmeme bradu a táhneme vzhůru - lze použít, pokud ovládáte, Esmarchův trojhmat,* na ústa a nos nasadíme masku (zúženou částí na nos) a pomocí palce a ukazováku stejné ruky tzv. „C hmatem“ pevně přitiskneme pevnou část masky (obr.),* pravou rukou manipulujeme s dýchacím vakem a přitlačujeme část masky, která je blíže vaku, * dbáme na to, aby mezi jednotlivými vdechy byl dostatek času na pasivní výdech.
PAMATUJME! Nikdy nevdechujeme celý objem samorozpínacího vaku! Hrozí nebezpečí regurgitace a aspirace žaludečního obsahu.
Nejčastější chyby: špatně provedený záklon hlavy a zajištění dolní čelisti, nesprávná velikost masky, „obráceně“ nasazená maska, maska nasazená pouze nad obličejem pacienta, příliš velký nebo malý objem vdechovaného vzduchu.
Krvácení + zástava krvácení
Masivní krvácení je stav, který bezprostředně ohrožuje poraněného na životě selháním krevního oběhu s příznaky hypovolemického šoku. Jedná se o ztrátu velkého množství krve v krátké době. Celkové množství krve člověka je asi 9 % jeho tělesné hmotnosti a k nástupu hypovolemického šoku dochází při zmenšení objemu krve asi o 20 %. Krvácení lze rozdělit na zevní a vnitřní. Nejčastější příčinou obou typů jsou traumata, ale může dojít také k neúrazovému krvácení např. z jícnových varixů, žaludečního nebo dvanácterníkového vředu apod.
Zevní krvácení
Příčiny: otevřená poranění - rozsáhlé rány, bodná nebo řezná poranění v oblasti velkých cév, úrazová amputace končetiny nebo její části… Není příliš nutné rozlišovat, jedná-li se o krvácení tepenné, žilní nebo plošné. Spíše je třeba posoudit množství krevní ztráty. Je-li krevní ztráta zhruba 200-250 ml a množství se stále zvětšuje, je tento stav považován za velmi závažný a vyžaduje neodkladné řešení. Pokud nedojde k rychlé zástavě krvácení, může poraněný vykrvácet z velkých cév (a. carotis, femoralis…) do několika minut!
První pomoc: Musí být velmi rychlá a dostatečně účinná. Nejrychlejším postupem je přímá komprese krvácející rány. Lze použít jakýkoli kus oděvu, obvazový materiál nebo místo stlačit pomocí prstů či dlaně. V případě, že kompresivní vrstva prosakuje krví, pouze na ni přidáme další, nikdy ji z rány nevyndáváme. Tlakovou vrstvu je třeba zafixovat a stáhnout např. pomocí šátku, šály, pásku apod.
Není vhodné používat gumové zaškrcovadlo („esmarch“). Při krvácení v oblasti hlavy a krku používáme pouze tlak prstů nebo obvazový materiál přímo v ráně. Není třeba se zabývat sterilitou použitého materiálu, neboť poraněný není bezprostředně ohrožen infekcí, ale velkou krevní ztrátou. Pokud ale sterilní materiál máte, samozřejmě ho použijte. Vyhledávání tlakových bodů a zaškrcování velmi zdržuje a není příliš účinné.
PAMATUJME! Zástava masivního krvácení má přednost před zahájením KPR. Nejčastější chyby: časová prodleva při zástavě krvácení, hledání „vhodného“ materiálu pro vytvoření tlakového obvazu, podcenění závažnosti situace.
Vnitřní krvácení
Je závažné a těžko diagnostikovatelné. K upřesnění diagnózy může pomoci, jestliže víme, jaký byl mechanismus úrazu, při kterém můžeme vnitřní krvácení předpokládat. Nejzávažnějším příznakem, který je často jedinou známkou vnitřního krvácení, je rozvíjející se šokový stav! Je dobré vědět, že ztráty vzniklé při zevním krvácení jsou často nadhodnocovány, ale ztráty vnitřní zcela naopak (poranění totiž není viditelné).
Příčiny: tupá poranění, pády z výšky, zlomeniny, komprese, kontuze aj. Při vnitřním krvácení je postižený ohrožený nejen velkou krevní ztrátou. Ztráta velkého množství krve může, kromě rozvíjejícího se šoku, způsobit také selhání dalších životně důležitých orgánů, nebo jejich ireverzibilní poškození. Může dojít dokonce k zástavě srdečního oběhu s následnou zástavou dechu a smrtí pacienta.
Příznaky šokového stavu: Šokový stav je možné rozdělit podle závažnosti do čtyř stupňů:
* I. stupeň: celková slabost, pocit žízně, tachykardie 100tepů/min, snížený rozdíl mezi systolickým a diastolickým TK, * II. stupeň: neklid, studený pot, bílá nehtová lůžka, tachykardie nad 120tepů/min, pokles systolického tlaku na 90-70 torrů, pulz je hmatný ještě i na periferních tepnách, * III. stupeň: apatie, zmatenost, výrazná bledost, tachykardie nad 140tepů/min, prohlubující se pokles systolického tlaku, pulz je hmatný jen na velkých tepnách (a. carotis, femoralis), * IV. stupeň: mramorová kůže akrálních částí těla, lapavé dýchání, ztráta vědomí, neměřitelné hodnoty TK, zhroucení oběhu a zástava dechu.
První pomoc:
* protišoková poloha, * uvolnění a udržení dýchacích cest, * stálá kontrola životních funkcí, eventuálně zahájení KPR, * co nejrychlejší transport ZS do zdravotnického zařízení.
Závěr
Krvácení je vždy závažný stav, který vyžaduje rychlou a neodkladnou první pomoc a následnou lékařskou péči.
Martina Eliášová, MUDr. Martin Voldřich, ABC první pomoc s. r. o. (elpim@tiscali.cz)