Výzkum poukazuje na změny, které byly provedeny ve vzdělávání sester, a na řadu nových problémů a nových typů konfl iktů, které s sebou toto vzdělávání přinese.
Upozorňuje, že půjde o složité úkoly především při změnách v každodenní práci sester, kdy vžité stereotypy a síla tradice v organizačních strukturách zdravotnických zařízení jsou stále zesíleny dvěma různými formami subordinace: profesionální a personální. Je však nutné si uvědomit, že vzdělaná sestra, nemá-li vytvořeny podmínky, může jenom obtížně provádět změny v ošetřovatelské praxi.
Jednou z nesporných podmínek k provádění změn vedoucích ke zkvalitnění ošetřovatelské péče je optimální počet ošetřovatelského personálu. Současně s sebou přináší příznivější podmínky pro práci sestry a tím významně přispívá k dovršení procesu přeměny sestry v samostatného odborného pracovníka, schopného převzít plnou zodpovědnost za uspokojování potřeb pacientů.
S úrovní spokojenosti pacienta musí současné ošetřovatelství nezbytně počítat a spokojenost pacientů s péčí je také jedním z kritérií hodnocení nemocnic jako celku.
Jelikož jsme na základě různých dílčích šetření dospěli k závěru, že naše sestry jsou v mnoha případech přetěžovány a jejich počty ve směnách neodpovídají skutečným potřebám, byl propočítán potřebný čas na ošetřovatelskou péči na jednoho pacienta a jeden den v ČR a tato časová hodnota byla porovnána s dostupnými hodnotami v zahraničí (tabulka). Uvedená tabulka vypovídá, že jednotlivé země, ze kterých byla možnost získat podklady a propočítat průměrné časové hodnoty ošetřovatelské péče na 1 pacienta a 24 hodin, se příliš neliší, i když byly získány různými metodami. Časové hodnoty propočítané v ČR metodou kvantifikace se blíží střední hodnotě. Ve srovnání s časovou hodnotou podle vyhl. č. 493/2005 Sb. je propočítaná hodnota v ČR o více než 50 % vyšší. A právě počty ošetřovatelského personálu uvedené v této vyhlášce jsou považovány managementem mnohých nemocnic za počty optimální a nerespektují, že jde o minimální počty pracovníků.
Jaké činnosti tedy sestra během směny musí vykonat, jaké činnosti a v jaké kvalitě skutečně vykonává, čemu se přednostně věnuje, nemáli na svou práci dostatek času? Toto vše by mělo být předmětem dalšího zkoumání.
Orientační propočet získáme, vynásobíme-li počet minut ošetřovatelské péče na 1 pacienta za 24 hodin počtem lůžek, průměrnou obložností, faktorem „k“ a podělíme 450. Dostaneme hrubý odhad potřeby ošetřovatelského personálu přepočtený na pracovní úvazky (tento propočet platí pro standardní lůžková oddělení).
Faktor „k“ převádí potřebný počet sester u lůžka na pracovní úvazky. Pro informaci uvádíme propočet jeho hodnoty, která je 1,778.
faktor k: „k“= 365 x 24/3,2 x 1540 = 1,778
kde: 365 …………počet dnů v roce 24 …………..24 hodin 3,2 …………. 7,5hodinové směny za 24 hodin 1540 ………. reálný pracovní fond (v tabulce RPF)
Tento orientační propočet potřebného počtu ošetřovatelského personálu lze aplikovat na stát, nemocnici, oddělení nebo jakoukoli organizační jednotku. Je možné jednoduchým způsobem stanovit standard personálního vybavení standardních ošetřovacích jednotek a jeho naplněním vytvořit optimální časové podmínky pro provádění kvalitní ošetřovatelské péče. Je to kvalitativní posun ve zjišťování potřebného počtu ošetřovatelského personálu, kdy již není nutné provádět časově náročné testování ošetřovatelské zátěže.
Potěšitelné je také zjištění, že v ČR existují lůžková zařízení, kde náměstkyně ošetřovatelské péče pravidelně zjišťují ošetřovatelskou zátěž, na základě výsledků zajišťují potřebné počty ošetřovatelského personálu a tyto počty jsou respektovány managementem těchto zařízení. Jako příklad lze uvést Městskou nemocnici v Ostravě, Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, Fakultní nemocnici v Plzni a další. Příspěvek se vztahuje k řešení grantového úkolu IGA MZ ČR č. NR/7960-3, který byl realizován za finanční podpory IGA MZ ČR.
O autorovi: PhDr. Karla Pochylá, členka výzkumného týmu NCO NZO Brno