Studie prováděná ve dvou amerických nemocnicích, Johns Hopkins a University of Maryland, prokázala, že příliš dlouhé směny a krátký odpočinek mezi nimi jsou největším zdrojem chyb, které končí smrtí pacienta. Zpráva publikovaná v časopise Nursing Research dále přidala dotazníky, které vyplnilo 633 sester v 71 nemocnicích.
Studie ukázala, že největší riziko úmrtí na následky pneumonie nastává v případě, kdy sestry musí nepřetržitě sloužit nejméně dvanáct hodin. U onemocnění, jako je akutní infarkt, je potom největší riziko v případě, že sestry pracují více než 7 dnů za sebou.
Analytikové asociace American Nurses Association přiznávají, že nedostatek spánku a přestávek a často vynucené přesčasy přispívají ke zhoršující se péči o pacienty, ale dodávají, že by se sestry měly samy monitorovat, protože „uvědomit si, že jsou přepracované, je jejich povinností“.
Loňská studie sledující podobné případy prokázala, že sestry pracující ve dvanáctihodinových směnách mají pouze 5,5 hodiny spánku před dalším nástupem do práce. Navíc celá třetina z nich pracuje plných 12 hodin bez jakékoli přestávky, protože prostě nemohou najít nějakou sestru, která by za ně zaskočila.
Existuje doporučení o pracovní době, které vydal Institute of Medicine. V něm se mluví o tom, že nemocnice nebo státní regulační úřady nemají povolovat žádnou kombinaci směn, povinných přesčasů nebo dobrovolných přesčasů, které by přesahovaly 12 hodin denně a celkově 60 hodin týdně. Jedná se ale o pouhé doporučení a nemocnice se tím ve většině případů neřídí. Naopak, prakticky každá americká nemocnice funguje v případě sester na dvanáctihodilí nové směny a ještě k tomu jsou potom několik dnů v týdnu na telefonu, což v praxi znamená velmi časté příchody do nemocnic.
Sestry mají teoreticky právo stěžovat si v případě, kdy mají pocit, že je jejich služba rizikem pro pacienty. V takovém případě musí vyplnit formulář Assignment Despite Objection, což v praxi znamená „Přidělenou práci přes námitky“. Formulář se ale vyplňuje zpětně a sestra nemá právo přidělenou práci odmítnout. Je ovšem pravdou, že pokud k poškození či úmrtí pacienta dojde a sestra podobný formulář vyplní, zodpovědnost za omyl přechází plně na nemocnici.
Problém chybějících přestávek leží v nedostatečných zákonech. Pouze 20 amerických států má nějaké zákony regulující u zaměstnanců právo na přestávku na jídlo, pouze 9 států pak zaručuje právo na nějakou placenou přestávku. Jelikož ale americké nemocnice pociťují silný nedostatek sester už nejméně 30 let (právě jako reakce na první chybějící sestry se v 80. letech zavedly dvanáctihodinové směny), situace se pravděpodobně nijak výrazně nezlepší.
O autorovi: Dr. Václav Větvička, Ph. D. Univerzita Louisville, Kentucky, USA