Roční úmrtnost dětí mladších pěti let ve světě klesla poprvé v moderní historii pod deset milionů. V roce 2006 zemřelo 9,7 milionu dětí do věku pěti let, zatímco v roce 1990 to bylo skoro 13 milionů.
To je pokles téměř o čtvrtinu, konstatuje ve své nejnovější zprávě Dětský fond OSN (UNICEF), podle něhož k tomuto příznivému trendu přispělo rozšíření očkování dětí, kojení a protimalarická opatření.
Na celkové příznivější bilanci se podílí zejména výrazné zlepšení situace v Číně a Indii, velká úmrtnost ovšem stále zůstává v subsaharské Africe, na niž připadá téměř polovina z uvedených téměř deseti milionů úmrtí dětí.
Pokroku v této části světa brání především války a šíření viru HIV. Dříve byla největší úmrtnost v Asii.
V roce 2006 zemřelo z každého tisíce novorozeňat, která přišla na svět živá, 72 dětí mladších pěti let. Oproti roku 1990 to znamenalo snížení úmrtnosti o 23 procent a oproti roku 1960, kdy zemřelo 20 milionů malých dětí, až o 61 procent.
V průmyslově vyspělých zemích se úmrtnost dětí mladších pěti let zastavila na šesti z každého tisíce živě narozených dětí. Pro srovnání v západní a střední Africe je tato cifra 186.
Dvěma třetinám úmrtí z tohoto počtu by se dalo předejít použitím dostupných zdravotnických opatření, upozornil vysoký představitel UNICEF Peter Salama.
UNICEF podnikl několik zdravotnických kampaní pro zlepšení situace. Zahrnovaly očkování dětí proti spalničkám a dalším nemocem, podávání vitaminu
A pro zvýšení imunity a přesvědčování matek, aby své děti hlavně v prvních šesti měsících po narození kojily.
Důležitou roli sehrálo také opatření postýlek se sítí ošetřenou insekticidy proti malárii a léčení dětí infikovaných virem HIV.
Velký pokles úmrtnosti dětí nastal kromě Indie a Číny také v Latinské Americe, karibské oblasti, ve střední a východní Evropě, v části Asie a ve státech bývalého Sovětského svazu, uvádí UNICEF.
Mezi státy, které udělaly velký pokrok, patří Maroko, Vietnam nebo Dominikánská republika, kde úmrtnost poklesla o více než třetinu.
I když subsaharská oblast je jako celek problematická, i tam některé země dosáhly pokroku, jako například Malawi, Etiopie, Mosambik, Namibie, Niger, Rwanda a Tanzanie.
Zpráva UNICEF se opírá o výsledky průzkumů, které udělaly v letech 2005-2006 vlády ve více než padesáti zemích světa.
Někteří experti ale interpretaci údajů shromážděných UNICEF zpochybňují. Namítají, že v jeho databázi jsou i neaktualizované údaje a řada jich vůbec chybí.
Vzhledem k tomu, že UNICEF vychází z informací poskytnutých jednotlivými vládami, je podle nich důvěryhodnost takových údajů omezená.
„Vzhledem k tomu, jaké nástroje pro přežití dětí máme, neděláme pro snižování dětské úmrtnosti více, než jsme dělali před třemi desetiletími,“ soudí Christopher Murray z Washingtonské univerzity, který hodlá brzo zveřejnit svoji studii na toto téma ve specializovaném časopise The Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) souhlasí s tím, že ve snižování dětské úmrtnosti nastal pokrok. Ve zprávě vydané nedávno sdělila, že pokles této úmrtnosti je ale nyní pomalejší, než byl před dvěma desetiletími.
Miliony dětí by bylo možné zachránit bez drahých léků a vakcín, kdyby se změnilo chování jejich rodičů, tvrdí David Oot, vysoký představitel mezinárodní organizace Save the Children (Zachraňte děti).
„Je mnoho dětí, které bychom mohli zachránit bez velkých finančních nákladů,“ řekl.
„Například v indickém státě Uttarpradéš klesla úmrtnost novorozenců o 40 procent díky tomu, že matky byly poučeny, jak se lépe starat o své děti, mimo jiné, jak je kojit a udržovat v teple. Mnohem více dětí by šlo také zachránit investicemi do školení zdravotnického personálu spíše než stavěním nových nemocnic,“ dodal.
ČTK
