Miniaturní kamera přenášela obraz přímo z operovaného oka o patro výš nad operační sál do přednáškové školicí místnosti, kde průběh operace sledovaly tři desítky očních lékařů. Operatér s nimi komunikoval a vysvětloval, co právě dělá.
Pacient Josef Breninger z Krásné Hory nad Vltavou začal před dvěma měsíci špatně vidět na levé oko. „Všechno bylo rozmazané, obraz se rozjížděl, klikatila se mi písmena,“ popsal své problémy pacient pár minut po operaci, když už se mohl těšit, že zase bude bez problémů číst. „Při operaci jsem cítil jen trochu tlak, jinak nic nebolelo, ale jsem rád, že to mám za sebou,“ ulevilo se pacientovi.
Diagnóza lékařů zněla - laicky řečeno - díra na sítnici, tedy na zadní části oka, která zajišťuje nejostřejší vidění.
Onu „díru“ způsobuje jednak opotřebovanost oka věkem a tlaky ostatních částí oka. Proto lékaři vyoperovali pacientovi sklivec a velmi tenkou membránu pokrývající sítnici.
„Nedokážeme nahradit chybějící nervové buňky, ale odstranili jsme tlaky a tahy v oku a tím se zlepší ostrost vidění,“ vysvětloval operatér Jan Dvořák, vedoucí lékař oddělení na oční klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který s příbramskou nemocnicí spolupracuje.
Výhoda použití přístroje je i v tom, že operace se proti použití starší techniky zkracuje na polovinu i méně a trvá půl hodiny až hodinu, jako to bylo v tomto případě. Pacient je při vědomí, oko je lokálně umrtvené a po operaci pacient nemá žádné jizvy, takže je pro něj vše méně bolestivé.
„Do oka vstupujeme otvorem méně než milimetr velkým. Průměr nástroje je 0,6 milimetru,“ upozornil Dvořák.
Zkrátí se čekání
Unikátnost operace kromě samotného přístroje, který umožňuje zákroky na přední i zadní části oka během jedné operace díky jednoduchému přepnutí a je bezpečnější než dosud používané přístroje, byla také v tom, že ji provedla okresní nemocnice.
Dosud byly takové zákroky výsadou vysoce specializovaných pracovišť v Praze, Brně či Hradci Králové, kde se ale prováděly s jinými přístroji.
„Na klinikách bývají delší čekací doby, centra jsou vytížená,“ uvedl primář příbramského očního oddělení Michal Bodnár, což potvrdil i Dvořák, podle něhož pacienti mohou čekat i několik týdnů. Podle primáře Bodnára má přístroj příbramská nemocnice zatím jen půjčený, a pokud sežene dost peněz, mohla by jej koupit.
„Podle vybavení je
jeho hodnota 2 až 4 milióny korun, k tomu je potřeba dovybavit pracoviště dalšími nástroji,“ naznačoval hodnotu přístroje Bodnár, s tím, že tuto první operaci hradila pojišťovna a mělo by to tak být i v budoucnu.