Kvalifikační příprava pracovníků v oboru zdravotnický asistent byla na středních zdravotnických školách zahájena v roce 2004. Zdravotnický asistent patří do kategorie zdravotnických pracovníků, kteří vykonávají povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením. Možnosti získání odborné způsobilosti k výkonu povolání stanovuje zákon č. 96/2004 Sb., a rozsah činností uvádí § 27 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků.
Přijímání ke studiu v oboru zdravotnický asistent bylo v prvních letech provázeno snahou pracovníků škol přiblížit tento obor především potenciálním zájemcům o studium. Nyní nastává období, kdy se jeví jako nezbytné připravit nejen studenty a učitele na realizaci praktické výuky, ale především zabezpečit dostatečnou informovanost zdravotnických pracovníků, zejména sester, neboť především od nich se očekává, že přijmou zdravotnického asistenta jako plnohodnotného člena ošetřovatelského týmu.
Uvedené důvody nás vedly k tomu, abychom provedli průzkumné šetření s cílem zjistit: * informovanost sester o kompetencích zdravotnických asistentů,* připravenost začlenit zdravotnického asistenta do ošetřovatelského týmu.
Charakteristika vzorku
Šetření se zúčastnilo 93 sester, které se v prosinci 2005 zúčastnily pomaturitního specializačního studia v NCO NZO v Brně. Soubor tvořily pouze ženy ve věkovém rozmezí 23-56 let (průměrný věk 32,2 roku). Nejpočetněji zastoupenou věkovou kategorii tvořily sestry ve věku 2630 let (28 %). Délka praxe byla v rozmezí 333 let, průměr činil 12,95 roku. Nejčastěji byla zastoupena kategorie s praxí 6-10 let (29 %).
Výsledky šetření
K moderním trendům ošetřovatelství patří mimo jiné poskytování ošetřovatelské péče vícestupňovým způsobem, jehož předpokladem je tým složený z ošetřovatelského personálu s různou úrovní kvalifi kace a kompetencí. Proto jsme zjišťovali, jaký systém práce sestry uplatňují a zda je součástí jejich pracovního týmu ošetřovatelka - pracovník pracující pod odborným dohledem; 35 % sester uvedlo, že pracují skupinovým způsobem, 28 % pracuje systémem funkčním, 22 % uvedlo, že poskytuje ošetřovatelskou péči při uplatňování systému primárních sester (graf 1).
Závěr Postupující proces změn v poskytování zdravotnických služeb vyžaduje, abychom připravili pracovníky jednotlivých klinických pracovišť na novou kategorii zdravotnického pracovníka - zdravotnického asistenta.
Jak dokládají výsledky našeho šetření, cílovou skupinou, na kterou bychom se měli zaměřit, nejsou jen manažerky, ale především všeobecné sestry, které jsou stanoveny pro vykonávání odborného dohledu. Mezi základní oblasti, které je sestrám nezbytné ozřejmit, patří: podstata týmové práce v současném systému Ošetřovatele/ošetřovatelku jako člena současného ošetřovatelské týmu udává 44 % sester. Negativní odpověď zvolilo 56 % sester (graf 2).
Otázka adekvátního počtu personálu nikdy nebyla více zvažována než v současné fázi reformy zdravotnictví. Personální zajištění ošetřovací jednotky je složitý proces, který určuje správný počet ošetřovatelského personálu nutný ke splnění požadavků kladených na ošetřovatelskou péči.
Pracovní vytížení je závislé na počtu pacientů a pracovní zátěži. Mezi faktory, které určují složení personálu, patří: průměrné denní trendy obložnosti a fluktuace, klasifi kace pacientů, průměrná délka pobytu, typ poskytované péče aj. Personální plán, který řeší optimální poměr sester a pomocného personálu na konkrétní jednotce, zpravidla respektuje rozpočtová omezení. Cílem personálního vzorce je zajistit, aby ošetřovatelská péče byla bezpečná, reagovala na potřeby pacientů a byla vědecky a technologicky správná. Za nejdůležitější kritérium při rozhodování o přijetí považuje 32 % sester kompetence pracovníka, 30 % skutečné schopnosti a 26 % možnost uplatnění ve všech směnách. Z hlediska rozhodování není důležitá výše jeho platu, pouze 2 % sester volila jako důležité kritérium pohlaví (graf 3).
V otázce přínosu zdravotnického asistenta pro praxi se 60 % sester domnívá, že zdravotnický asistent bude pro praxi přínosem (odpovědi ano, spíše ano), 27 % sester udává negativní odpověď (graf 4).
Uplatnění vidí v základní péči - hygiena, výživa (31 %), v rehabilitační péči - polohování, nácvik soběstačnosti (5 %), při asistenci u převazů (4 %), při vedení ošetřovatelské dokumentace (2 %); 47 % sester nemá představu, při jakých činnostech se zdravotnický asistent uplatní (neuvedlo odpověď) (graf 5).
Dokumentování veškeré poskytované péče je dnes nezbytnou součástí práce zdravotnických pracovníků. Proto nás zajímalo, jaký rozsah práce s dokumentací u zdravotnického asistenta sestry předpokládají: 31 % sester se domnívá, že asistent bude moci zaznamenávat údaje týkající se poskytnuté péče, 26 % sester se domnívá, že bude moci nahlížet do dokumentace, 18 % sester se domnívá, že po zaškolení bude moci vést dokumentaci v plném rozsahu. Názory na práci s písemnou a elektronickou dokumentací se liší především v tom, že 2 % sester se domnívají, že do elektronické dokumentace zdravotnický asistent nebude mít přístup vůbec (graf 6).
Jestliže se na poskytování péče podílejí pracovníci způsobilí k výkonu povolání pod odborným dohledem (např. ošetřovatelky, zdravotničtí asistenti), je nutné, aby tento dohled byl stanoven standardem. Standard vymezující odborný dohled má na pracovišti 20 % sester, 27 % sester standard vymezující odborný dohled nemá a 53 % sester volilo odpověď nevím (graf 7).
Mezi sestrami převažuje názor, že v budoucnosti zdravotnický asistent půjde dále studovat, aby se mohl stát sestrou (45 %); některé doplňují svůj názor tím, že asistent bude levnou pracovní silou a že ve zdravotnictví dlouho nezůstane (9 %). Pouze 2 % považují zdravotnického asistenta za zcela zbytečného (graf 8).
O autorovi: Naděžda Tomčíková učitelka řídící praktické vyučování, SZŠ Svitavy PhDr. Radka Pokojová vedoucí katedry ARIP, NCO NZO Brno