Očkování dětí proti některým nemocem jsou v Česku povinná, roste počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají. Závažné nežádoucí účinky nejsou prokázány. Díky vakcínám podle odhadů hygieniků nezemře ročně 500 dětí a dalších 150.000 neonemocní. Podle ministerstva zdravotnictví je k vytvoření takzvané kolektivní imunity potřeba očkování 95 procent populace.
Nejčastější hlášení jsou podle SÚKL na společnou vakcínu proti záškrtu, černému kašli a tetanu nebo dětské obrně nebo takzvanou hexavakcínu, v níž jsou látky proti proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobeném původcem Haemophillus Influenzae b. Poslední souhrnná data jsou z roku 2015. „Naprostou většinu hlášení nežádoucích účinků vakcín tvoří očekávané reakce,“ sdělila mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová. Ty jsou uvedeny v příbalových informacích ke každé vakcíně.
Hexavakcín lékaři aplikují asi 400.000 dávek ročně, vakcín proti spalničkám 200.000 dávek. Mezi nejčastěji hlášené reakce patří zvýšená teplota a horečka, zarudnutí nebo otok místa vpichu, u hexavakcíny bolest břicha, zácpa, zvracení, podráždění, rýma, kašel, angína nebo neklidný spánek a nespavost. Ze závažnějších pak ekzému nebo narušení psychomotorického vývoje včetně vývoje řeči. „Reakci narušení psychomotorického vývoje SÚKL i Evropská léková agentura monitoruje,“ uvedla vedoucí oddělení farmakovigiliance SÚKL Eva Jirsová.
U vakcíny proti černému kašli, záškrtu s tetanem nebo dětskou obrnou lidé hlásí také puchýřky nebo zánět pod kůží, u vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím vyrážky nebo selhání vakcíny proti příušnicím.
Podle předsedy Společnosti pacientů poškozených očkováním Václava Hrabáka jsou větší komplikace právě po kombinaci multivakcín s dalším nepovinným očkováním. Podle dat SÚKL bylo například v roce 2015 hlášeno 318 nežádoucích účinků hexavakcíny, 91 z nich bylo při kombinaci s očkováním proti pneumokům.
Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé je považují za nebezpečné. Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až 10.000 korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Podle primářky infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hany Roháčové je očkování obecně jedním z největších výdobytků civilizace. „Vyjádření rádoby odborníků, že nemusíme očkovat, protože ty nemoci v Česku nemáme, jsou naprosto iluzorní,“ řekla nedávno na tiskové konferenci k infekčním nemocem.
O odškodňování poškozených v minulých měsících jednala i Sněmovna. Návrh z opozice neprošel, ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) ale přislíbil předložit vlastní v příštím volebním období. Uzákonil by poškození povinným očkováním, která nezpůsobí chyba lékaře či vadná vakcína.
Lidé si v pátek připomínali Mezinárodní den poškozených očkováním zapalováním svíček. Akce se pořádaly na několika místech v Česku, ale i ve Francii, Velké Británii, Irsku, Polsku, Srbsku, Slovinsku či Slovensku. Podle Hrabáka jsou mezi nejčastějšími vážnými poškozeními imunitní, jako jsou alergii či atoplický ekzém a neurologická včetně epilepsie.