Kdyby ji neměli, museli by si ji vymyslet. Řeč je o politicích a brněnské Úrazovce.
Nemocnice na Ponávce po ztrátě statusu traumacentra málem zanikla. Vzápětí se z ní stalo téma, na kterém si bez ohledu na stranickou příslušnost polévku přihřál už nejeden politik. Své představy o její budoucnosti i vývoji zdravotnictví Brna popisují v dalším díle volebního seriálu Rovnosti lidé, kteří chtějí v příštích letech řídit město z primátorského křesla.
O zachování nemocnice se zasazovala především strana úřadujícího primátora Romana Onderky. Slogan „Zachránili jsme Úrazovku“ je dokonce jedním z hesel předvolební kampaně sociálních demokratů. „Převod pod křídla města byl krok správným směrem. Pro pacienty i kvalitní odborníky, kteří v ní působí,“ řekl Onderka.
Úrazovka, která jako městské zařízení funguje od začátku roku 2009, má podle něj sloužit jako traumacentrum nižšího typu a být pojistkou pro případ hromadného neštěstí. S investicemi jí pomůže město, kraj a evropské fondy. „Její provoz bude na dotacích v budoucnu téměř nezávislý,“ věří Onderka.
Ne všichni političtí konkurenti zásluhy sociálních demokratů v kauze Úrazovky uznávají. „Netvrdím, že přechod do správy města byl špatný krok. Špatná však byla ohromná politizace tohoto problému. A ti, kteří se teď Úrazovkou chlubí, by měli říct, kde vezmou peníze na její obnovu. Její vnitřní dluh se pohybuje ve stamilionech korun,“ namítl lídr občanských demokratů Robert Kotzian. Jak s Úrazovkou naložit dál, musejí podle něj začít rozhodovat experti medicíny a ekonomie. Ne politici. „Nejsem všeználek, abych měl recept na každou odbornou záležitost. A zdravotní péče na tak rozsáhlém území jako je Brno je věc velmi odborná,“ konstatoval Kotzian.
Lidovecký kandidát na primátora Daniel Rychnovský má o budoucnosti areálu na Ponávce naopak představu konkrétní. A jako tvůrce zdravotnické koncepce Brna už o ní jedná i s řediteli dalších zdravotnických zařízení města.
„Jako chirurgická nemocnice se bude soustředit na úrazy a ortopedické zákroky. Komplex doplníme o rehabilitační centrum. Zmodernizujeme i pohotovost,“ nastínil plán Rychnovský. Kandidát Strany zelených Martin Ander připustil, že se Úrazovka může v budoucnu vrátit do vlastnictví státu. „Převod na město byla jediná cesta, jak ji ve stávající podobě udržet. Pokud vláda pochopí, jak špičkový personál nemocnice má a bude ochotná vzít ji zpět, nebudeme tomu bránit,“ řekl Ander.
Brněnský politolog Lubomír Kopeček se třenicím o Úrazovce nediví. Představuje podle něj pro politiky příležitost, jak se vymezit. „Je to významná nemocnice. Topolánkova vláda přišla s plánem ji zrušit, ale neuskutečnila jej zrovna důsledně a rozpoutala se tak velká debata. Sociální demokracie problém otevřela a další aktéři politické scény na to museli reagovat. Určitě jí proto nevytýkám, že téma před volbami používá,“ upozornil Kopeček.
Všichni kandidáti na primátorský post nyní víceméně počítají s podporou Úrazovky z rozpočtu města. Na řešení dalších bolístek brněnského zdravotnictví se ale neshodnou. Rozděluje je třeba otázka, zda vyhovět přání některých lékařů a zprivatizovat Polikliniku Zahradníkova. Podle Kotziana je také nutné otevřít problém Nemocnice Milosrdných bratří, která každý rok končí s padesátimilionovou ztrátou. Rychnovský dodal, že tamní porodnice a ubytovací kapacity volají po rekonstrukci. A stejně jako kandidátka TOP 09 Irena Matonohová upozornil na stárnutí obyvatel Brna. „Bude nutné reorganizovat péči v léčebnách dlouhodobě nemocných a věnovat pozornost hospicové péči,“ podotkla Matonohová.