Můžete představit Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK, v jehož čele stojíte?
Ústav teorie a praxe ošetřovatelství (ÚTPO) je samostatným pracovištěm 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze od roku 1991. Navázal na činnost oddělení péče o nemocné, které bylo součástí III. interní katedry Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze (nyní 1. LF). Oddělení bylo založeno roku 1959 profesorem Vladimírem Pacovským a hlavním cílem byla výuka mediků, kteří získávali základní znalosti a dovednosti v ošetřovatelství. Další rok se profesoru Pacovskému a jeho spolupracovníkům podařilo otevřít dálkové studium určené hlavně sestrám působícím jako odborné instruktorky na středních zdravotnických školách. Dvouoborové studium „psychologie - péče o nemocné“ realizovala Filozofická fakulta UK ve spolupráci s lékařskou fakultou. Později byl studijní program pozměněn na kombinaci s pedagogikou, „péče o nemocné - pedagogika“, pro odborné učitelky vhodnější. Od roku 1980 studium probíhalo i jako program prezenční. Krátce bylo realizováno také jednooborové studium „péče o nemocné“. ÚTPO se i nadále podílí na vzdělávání studentů všeobecného a zubního lékařství a vzdělávání sester a studentů dalších nelékařských oborů (adiktologie, fyzioterapie, ergoterapie, nutriční terapie). Všeobecné sestry jsou v bakalářském studijním programu (nejprve obor „ošetřovatelství“, následně „všeobecná sestra“) vzdělávány na půdě 1. LF UK od akademického roku 1992/1993, v navazujícím magisterském studijním programu od roku 2002 (nejprve v oboru „ošetřovatelství se zaměřením na učitelství zdravotnických předmětů na střední a vyšší škole“, následně v oboru „ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči“). Ústav tak zajišťuje výuku studentů 1. LF UK v Praze v bakalářských, magisterských i navazujících magisterských studijních programech. Každoročně se jedná o víc než 1500 studentů.
Které obory nabízíte a jaký přínos má studium v bakalářských a magisterských studijních oborech pro ošetřovatelství?
ÚTPO garantuje výuku bakalářského studijního programu „ošetřovatelství“, oboru „všeobecná sestra“. V akademickém roce 2014/2015 jsou studenti prvního ročníku přijati pouze pro kombinovanou formu. Pro následující akademický rok je plánována opět i prezenční forma. Zásadní změnou je pak chystaná úprava podmínek přijímacího řízení, tedy písemné testy pouze z biologie v rozsahu středoškolského studia. Pro magisterský stupeň je akreditován specializační obor „intenzivní péče“. Studium bylo doposud možné v prezenční formě. Od akademického roku 2014/2015 jsou uchazeči přijímáni pro kombinovanou formu studia. Od následujícího akademického roku se i tady počítá se změnou přijímacího řízení, v tomto případě s písemnými testy z ošetřovatelství v rozsahu bakalářského studia. Zdravotnický systém se v posledních desetiletích výrazně změnil. O potřebě vyššího vzdělání sester se diskutuje celosvětově. Požadavek předchozího dvanáctiletého všeobecného vzdělání před začátkem kvalifikační přípravy je již široce akceptován a v ČR již ukotven v legislativě. Mimo jiné je jedním z požadavků pro automatické uznání kvalifikace v rámci Evropské unie. Čas od času jsme svědky více či méně bouřlivých debat o kompetencích sester. Ke klíčovým kompetencím sester je v dnešních dnech bezesporu řazena praxe založená na důkazech. Bohužel víme, že sestry (a nejenom ony) ve své každodenní praxi využívají i nadále mnohem více znalosti založené na tradici než ty „podložené důkazem“. Právě to je jedním z důvodů, proč se vzdělávání sester posouvá na univerzitní půdu.
Jak mohou absolventi zlepšit kvalitu ošetřovatelské péče, resp. kvalitu života pacientů?
Kvalitní a bezpečná péče je dalším obrovským tématem, které se vzděláváním sester souvisí. Vyšší vzdělání sester snižuje mortalitu pacientů a tento vztah je možné doložit. Kvalitu péče však ovlivňuje mnoho dalších faktorů včetně pracovního prostředí, pracovních podmínek a celé kultury organizace. Úroveň vzdělání je však v tomto směru jistě zásadním předpokladem.