Povinné očkování umožňuje část zákona o ochraně veřejného zdraví, podle níž smí ministerstvo vyhláškou stanovit povinné vakcíny. Návrh rodičů dále zpochybňoval ustanovení zákona o přestupcích, které umožňuje dát za nedodržení povinnosti pokutu až 10.000 Kč.
Soudce-zpravodaj Ludvík Daněk v odůvodnění nálezu uvedl, že cílem očkování je minimalizace šíření infekčních nemocí v zájmu ochrany veřejného zdraví,což je nadřazeno základním právům jedince. Řekl, že proti argumentům rodičů stojí argumenty odborníků včetně zahraničních, kteří podporují očkování právě v zájmu ochrany veřejného zdraví. „Autonomie rodičů při rozhodování o zdravotním stavu dítěte není absolutní,“ uvedl.
Ústavní soudci se ale na druhé straně domnívají, že zákonodárci by měli zvážit, jak postupovat při případném odškodňování těch, jimž by očkování teoreticky mohlo uškodit. Pokud stát určuje, že za odepření očkování hrozí pokuty, musí zvážit také opačnou možnost, tedy odškodnění.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) rozhodnutí soudu vítá. „Myslím si, že je to skvělá zpráva pro ochranu veřejného zdraví, i proto, že neznám žádné jiné opatření, které by z hlediska ochrany občanů mělo větší význam než povinné očkování,“ řekl novinářům. Je si vědom významu osobních svobod, je ale přesvědčen, že existuje veřejný zájem, který ve vymezených případech může takové svobody omezit. Nemá problém ani s možnou pokutou. „Povinnost, která není sankcionována, je trochu bezzubá,“ uvedl.
V Česku povinné jen dětské vakcíny. Mnozí rodiče ale potomky očkovat nechtějí. Ústavní soudci se věcí zabývali na základě stížnosti rodičů, kteří odmítli nechat děti očkovat hexavakcínou. Dostali pokutu, kterou jim loni potvrdil Nejvyšší správní soud. Ústavní soud se s ním ztotožnil.
V rozsudku NSS, napadeném ústavní stížností, správní soud připustil, že povinné očkování, stejně jako velká část lékařských zákroků, může za jistých okolností vést ke způsobení závažné újmy. Negativní názor na očkování a obava z rizik ale podle NSS nevyvazuje rodiče z povinnosti umožnit vakcinaci dětí.
ÚS se očkováním zabýval vícekrát. Podle základního nálezu ústavních soudců z roku 2011 lze rodičům sankci prominout jen v individuálních a odůvodněných případech, například když očkování prokazatelně odporuje náboženskému přesvědčení rodiny. V takové situaci by měl stát od nátlaku na odpůrce očkování upustit. Jinak ale ÚS tehdy potřebnost a ústavnost povinného očkování dětí nezpochybnil, je to prý spíše politická a expertní otázka. Pondělní nález je významný, protože se k věci vyjádřilo plénum soudu, nikoliv jen některý z jeho tříčlenných senátů.
Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé považují vakcíny za nebezpečné. Pro děti v Česku je nyní povinné očkování hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi.
Spornou otázkou bylo už také to, že povinné očkování jakožto zásah do základních práv vymezuje jen vyhláška, a nikoliv zákon. Podle staršího verdiktu rozšířeného senátu NSS je toto řešení přípustné i praktické - umožňuje pružně reagovat na výskyt infekčních onemocnění i postup vědeckého poznání.
Ústavní soudci připravují na začátek března ještě jeden nález související s vakcínami. Konkrétně jde o očkování jakožto podmínku pro přijetí do mateřské školy. Ministerstvo zdravotnictví nedávno přišlo s novelou zákona o veřejném zdraví. Sněmovna by se jí mohla zabývat na březnové schůzi. Počítá například se zvýšením pokut pro školy a organizátory dětských táborů za účast neočkovaných dětí.