Informovala o tom agentura Reuters.
Navzdory příznivé statistice a výhledu dalšího pokroku v letošním roce čelí farmaceutický průmysl potížím - například v posledních měsících mají politici čím dál větší zájem na stanovování cen léků. Odhady, podle kterých by se Hillary Clintonová mohla stát americkou prezidentkou, také podkopávají důvěru v ziskovost sektoru v letošním roce. Clintonová totiž slíbila omezit náklady na léky. Případná změna tvorby cenového modelu v USA by však podle analytika společnosti Bernstein Tima Andersona byla pozvolná.
Velké farmaceutické firmy se mezitím stále snaží, aby návratnost miliard dolarů ročně utracených za výzkum a vývoj zůstala na přijatelné úrovni, i když u mnoha nových léků se čeká relativně nízký prodej. Zajistit vysoký prodej novým lékům je také často velký boj, protože nové léky musejí na trhu zápasit s množstvím levnějších generických léků, tedy kopií přípravků, kterým vypršela patentová ochrana. Poskytovatelé zdravotní péče obecně usilují o co nejnižší náklady. Například moderní léky na rakovinu mohou stát více než 10.000 dolarů měsíčně (249.000 Kč), což znamená vysokou finanční zátěž pro vlády, pojišťovny i pacienty.
Vysoký růst počtu nových léků by podle analytiků mohl pokračovat i v letošním roce, zvláště díky lékům na rakovinu, které fungují tím, že posilují imunitní systém. V významný pokrok je rovněž u léků na autoimunitní onemocnění.
Americká organizace IMS Health, která je předním poskytovatelem informací o vývoji ve farmaceutickém sektoru, očekává, že během let 2016 až 2020 bude schváleno celkem 225 nových léků.