Ústavní soud čeká veřejné jednání o zdravotnických prostředcích

10. 5. 2017 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Ústavní soud (ÚS) se ve středu při veřejném jednání bude věnovat způsobu, jak zdravotní pojišťovny stanovují výši úhrad zdravotnických prostředků. Podle návrhu skupiny senátorů, podaného už v roce 2015, je současný systém netransparentní a neústavní.


Mezi zdravotnické prostředky patří například vozíky, berle, sluchadla, brýlové čočky a množství dalších, často velmi sofistikovaných pomůcek. Plénum se chce seznámit se současnou praxí zdravotních pojišťoven. Předvolalo jako svědky zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny, Svazu zdravotních pojišťoven, Národní rady osob se zdravotním postižením, oborových asociací a odborných společností.
Podnět dvou desítek senátorů obdržel soud v lednu 2015. Soudcem zpravodajem je Pavel Rychetský. Sporná část zákona o veřejném zdravotním pojištění říká, že zdravotnické prostředky se hradí ve výši 75 procent ceny „v provedení nejméně ekonomicky náročném“. Pojišťovny při určení ceny používají průzkum trhu.

Podle senátorů by měl zákon jednoznačně popisovat proceduru stanovení výše úhrady konkrétního prostředku. Současná úprava prý dává pojišťovnám příliš volnou ruku. Pacienti, dodavatelé ani poskytovatelé služeb prakticky až do publikování takzvaného číselníku nevědí, zda vůbec, případně v jaké výši bude konkrétní zdravotnický prostředek hrazen.

Senátoři upozornili, že pojišťovny tak vlastně rozhodují o miliardách korun z veřejného zdravotního pojištění. „Přitom neexistuje efektivní možnost přezkumu a kontroly této činnosti zdravotních pojišťoven ze strany dotčených subjektů (pacientů/pojištěnců, dodavatelů a poskytovatelů zdravotních služeb). Všechny tyto aspekty činí celý systém úhrady zdravotnických prostředků netransparentní a neústavní,“ stojí v návrhu.

Senátoři žádají, aby soud zasáhl také do přílohy zákona, kde jsou definované a aplikované dva různé typy úhradových limitů A a B. Bude to první veřejné jednání pléna od roku 2013, kdy se soud zabýval církevními restitucemi. Loni se sice ve sněmovním sále po tříleté pauze konalo veřejné jednání o stížnosti zpochybňující zákonnost rozvrhu práce u Krajského soudu v Brně, šlo však o jednání tříčlenného senátu, nikoliv celého pléna, tedy sboru všech ústavních soudců. Před lety plénum jednalo veřejně poměrně často, zpravidla když na tom trvali účastníci řízení, poté ovšem novela zákona nechala svolání veřejného jednání čistě na úvaze soudců.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?